Když má konec svůj začátek

Milý mudrci Artabane! Chceme Ti poděkovat za to, že jsi nás přizval na svou cestu za hvězdou.

     Tys viděl znamení, porozumněl jsi, uvěřil a šel za narozeným Králem. Dokonce jsi přesvědčil i nás, že má cesta smysl a cíl a dokonce jsi nás nadchl tak, že jsme také prodali svůj cenný majetek, sehnali dary pro Krále, nakoupili velbloudy, naučili se poznávat znamení na nebi a jako Tvoje karavana jsme vyrazili do neznáma tomu novému Králi do služby.

     Musíme přiznat, že cesta nebyla vždy jednoduchá.  Už jenom proto, že se nám stále hvězda spíše vzdalovala! Nejprve to vypadalo, že se přidáme k mudrcům světa i vědění znalým – králům Kašparovi, Melicharovi a Baltazarovi, ale zdržel nás ten chudák nemocný….přišli jsme pozdě na sraz! Však jsi to ale nevzdal a odhodlaně jsme dovybavili karavanu, dokoupili zásoby, naučili se mnoho dovedností potřebných nejen na poušti a putovali s odvahou dál. Co na tom, že jsme  ani v Betlémě a v Egyptě nezastihli narozeného Krále, vláčeli jsme se zpět k Jeruzalému. Naše jmění a dary se však již také zmenšovaly… Vždy byl na cestě někdo potřebný, koho naše drahokamy zachránily.

     Víš, ale to jsi nás fakt dostal asi všechny, nejen svého sluhu Oronta, když jsi nás tak dlouho zdržel v té vesnici s těmi moc nemocnými. To snad bylo přes 30 let!?? Je pravdou, že jsme se spolu s těmi nemocnými učili trpělivosti, starosti o blízké, zemědělským i lesním pracem, pěstování bylin, stavebním činnostem. (Tušíš vůbec, že i děti postavily nemocným trpaslíkům v lese síť ambulancí a velkou nemocnici?)

     Velká bomba byla, když jsi nás pomocí svého kamaráda hvězdopravce Pavla Suchana učil svému řemeslu! To teda bylo! Dokonce jsme si sáhli na kámen z měsíce a na asteroid a byl u nás ve vesnici také první český astronaut! Stále úplně nerozumíme slovům kosmická loď, kosmonauti, stav beztíže, meziplanetární soustavy…ale ten Krteček, ten se nám moc líbil!

     Nakonec, když přišla ta zpráva o smrti Tvého otce a ty ses rozhodl, že už ani nebudeš Krále hledat, ještě jsi nás poslal přes Jeruzalém domů. Tam jsme nakonec i ten poslední dar – perlu - dali na záchranu zajaté dívky. Ale to, co následovalo, to budeme ještě muset zcela pochopit…V Jeruzalémě právě zemřel nějaký Ježíš. Prý Král židů. Došlo nám, že je to ten, za kterým jsme tak dlouho putovali…Trochu beznaděj…úkolovka bez pokladu…prý rozejděte se…NO! A V TOM TO PŘIŠLO! Zjevil se nám Zmrtvýchvstalý Ježíš a mnoho krásných andělů, řekl nám, že jsme jej následovali po celou dobu, dělali jsme dobré věci tak, jako bychom jej znali a že jsme vlastně nebyli NIKDE POZDĚ a že jen tak dál! :-) ….a tak jsme slavili a slavili. A slavili a slavili!

     Milý Artabane, tak ještě jednou velké díky! Doufáme, že se Tobě i Tvému milému již svobodnému Orontovi daří dobře! My se snažíme dělat vše tak, jako na cestě s Tebou.

     A až budeme koukat na letní oblohu s hvězdami, nebo si zapálíme doma lucernu a světlo z Betléma, i tehdy si na Tebe a na milé společníky z karavany rádi vzpomeneme!

                                                                                S pozdravem a přáním, aby se nám hvězda neztratila

Ajka a Tvoji spolupoutníci z karavany Tábora rodin