V čem spočívá? Tady to probíhalo tak, že se jednotliví členové zanechali podél trasy na jednotlivých stanovištích a první se naučil úsek z Písma. Pak to musel naučit dalšího, atd., až poslední odevzdal výslednou zkomoleninu v cíli. Něco jako hra „telefon“, jestli znáte. Akorát to bylo fakt těžký, protože učený text byl celkem dlouhý, posuďte sami:

Kristus vstal z mrtvých jako první z těch, kteří zesnuli, protože smrt přišla skrze člověka, přijde skrze člověka také vzkříšení z mrtvých. Pro spojení s Adamem všichni propadli smrti, ale pro svoje spojení s Kristem všichni budou povoláni k životu. (1. Kor 15, 20-22)

Co říkáte? Jak dlouho by to trvalo vám?;-) Děti byly šikovné, všem se podařilo doručit aspoň něco. I když to v některých případech byla jedna věta o úplně jiném obsahu:-) Pěkná byla u toho taky ta procházka lesem, objevili jsme obrovské borůvky! Mňam. Nedivte se, že kocourům chutnají borůvky, někdy mají zvláštní chutě - ti z vás, co nějakého vlastníte, třeba potvrdíte, že kocour sní i zelí. Naozaj.

Odpoledne si mohli táborníci zvednout stav talentů, protože byla otevřena orlí pírka. Myslím, že si lovci přišli na svoje, co jsem koukal, stihlo se toho hodně. Nově fungovalo pírko Expedice - přenášení všeho možného všude možně a také Logik.

Vykládaly vám někdy děti, jak tady vlastně vypadá ranní vstávání? Že to není pro každého, asi tušíte. Ale přesně vám to vylíčí Chico:

Ranní vstávání

Jak asi všichni víte, ráno nás vedoucí nešetří. Tak třeba dneska. Spalo se fakt skvěle, spím, spím... a najednou cinkcink... a vše začalo. Dnes od nás jeden kluk zaspal, proto jsme byli poslední... Abyste rozumněli, ta družinka, která vstane první, má celý den velkou výhodu, všude se dostane první a má hodně času... Po tom, co jsme vyběhli z náměstíčka, začla být hrozná zima, ale i tak jsme se nenechali odradit od rozcvičky, aby jsme se trochu zahřáli... Ráno bylo totiž jenom 7,5 °C... A pak následovala nejmíň oblíbená část rána, a to tůňka. Po krátkém běhu lesem jsme doběhli až k tomuhle nejstudenějšímu místu tábora a hups a byli jsme ve vodě. Když vylezete ven z tůňky, asi tak 2-5 vteřin je vám příjemně teplo, ale pak nastane ta strašná zima. Proto moje pocity z ranního vstávání nejsou zrovna nejlepší, ale mám to rád. Bez tůňky, rozcvičky, ranních písniček a fanfáry by to nebylo ono. Tato část dne prostě k táboru neodmyslitelně patří.

Chico, 14 let, Jeleni

Jako takovou perličku na závěr bych chtěl i za Mufa moc a moc poděkovat pisatelce z Brna, která se podepsala jako máma a poslala nám opravdu krásnej pozdrav, byl jsem z něho na větvi. Opravdu! Takže mámo, zdravíme a budeme se snažit psát i nadále:-)

Puf