„Ahoj, tak jak jste se měli?“ „Ahoj mami, měli jsme se dobře. Co bude k večeři?“ Tak jestli jste se dozvěděli zhruba tohle, a chcete o Pololetním setkání vědět více, tak si o tom pojďte přečíst

Jak jsme se měli? Dobře!

Co jsme dělali? Spoustu věcí!

Co je Nezemě? To je tajemství.

Celé naše setkání začalo už v Brně na nádraží. Ve vlaku bylo dost plno, ale v prostoru pro kola se nám cestovalo docela pohodlně. Cestou nás postupně přibývalo a cesta rychle ubíhala. V Ústí jsme přestoupili na vlak do Letohradu a odtud už naším autobusem až do Kláštěrce. Odtud už jsme museli po svých, nejprve po rovince a pak ten kopec…každý nakonec byl rád, že si ze zad mohl sundat ten batoh s vědomím, že to až do neděle na záda dát nemusí. Našli jsme své postele, navečeřeli se a zahráli si první hry v sednici. Hráli jsme Lidské bingo, Kuřátko zapípej a zahráli jsme si i Vodní elektrárnu - kdo nevíte, o co se jedná, třeba si to někdy zahrajeme i s vámi ;-).

V pátek jsme vyrazili hrát hry ven, a jak se říká: „Kdo si hraje, nezlobí.“, tak jsme si opravdu hráli a nezlobili. V týmech jsme zjistili, že rozdělat oheň ve sněhu a rozpustit na něm ešus sněhu, není až tak jednoduché. Sníh jsme využili i druhý den, když jsme z něj stavěli sněhové pevnosti a samozřejmě jsme se v něm také patřičně vydováděli. No a zkoušeli jste už někdy předvádět pantomimou povolání ve sněhu a po tmě?

I v chalupě jsme si užili spoustu zábavy - při povídání, zpívání i hrách, které byly jak pro zábavu, tak na rozproudění našich mozkových závitů. Hlavy jsme si lámali nad hádankami, které, ač byly určeny pro malé, tak i nám daly docela zabrat. Také při hře Parlament se člověk musí pořádně zamyslet. O tom, jak se navzájem známe a jak se dokážeme vcítit do druhých jsme se přesvědčili při hře Empatie.

Jedna z nejúspěšnějších byla hra s pořekadly, kdy jeden napíše nějaké pořekadlo na papír a druhý jej má nakreslit. Pak se papír přeloží tak, aby byl vidět jen obrázek, a třetí se snaží zase pořekadlo poznat podle obrázku. Pak se znovu píše a kreslí a píše… Dost často se stalo, že z počátečního pořekadla vzniklo něco naprosto jiného a dívat se, jak to postupovalo, je opravdu skvělé :-).

A jestli jsme neměli hlad? Opravdu ne! O naše bříška se skvěle staraly Jája a Švesťa.

A jestli nás vedoucí nezlobili? Ne! Zato nám připravili skvělý program, který jsme si všichni společně užili.

Lili

Na to, jak může dopadnout psaní a kreslení pořekadel, se můžete podívat ve fotgalerii.