Když Kamzík vylítl ze stanu, tak ho oslnila veliká záře sluníčka a zpanikařil. A proto ho jiná hbitá zvířátka předběhla. Ach jaká škoda. Ale Kamzík se vzpamatoval, napjal hbitě své svalové tkáně a předběhl překvapené Srnce. Nakonec získal bronzové místo.
Po zuřivém úklidu chýše a vydatné snídani se Kamzík vydal do krásného chrámu Božího pod š
irým nebem, na jehož stranách byly jen stinné stromy se zelenými květy.
Poté Kamzík okusil nektarinku s ostatními zvířátky a šel se cvičit v dovednostech, které se nazývají kritérium, až do té doby než dostal veliký hlad. Proto rychle za příjemného foukání větříku dohopsal do Božího chrámu, kde se pomodlil modlitbu Anděl Páně a potom si hbitý Kamzík ulovil smažený květák s bramborem.
Jelikož Kamzík toho sní hodně, jak když medvěd sní tři srnce, tak si šel potom odpočinout do své krásně uklizené prosté chýše.
Za zvuků cinkajícího zvonu Kamzík vylezl rychle jako šnek, když mu začne hořet domeček, ze své chýše a pokračoval v kritériu, během něhož si dosáhl až na své hluboké dno. Například zrádná dračí sluj mu pořádně provětrala aerodynamická kopýtka. Poté ulovil lehký, nadýchaný pudink s piškotama a s čerstvýma borůvkama z mítinky u seníku. Kamzík si řekl: „To je tak dobrý lehký pudink s piškotama a s čerstvýma borůvkama z mítinky u seníku, dám si ještě, abych byl silný na kondičce!“
Najednou uslyšel, jak hraje hudba, na kterou se zvířátka svolávají na kondiční cvičení. Kamzík se tedy rozběhl do své chýše, aby si obul svá carbonová kopýtka a poté se rozběhl na kondičku, jenže náhle se mu začalo nafukovat břicho a on najednou ucítil tvrdý větřík, který jemně zapáchal po borůvkách. Kamzíkovi to docvaklo a honem spěchal do ulevovací chýše. Poté už konečně doběhl na kondiční cvičení. Kamzík tvrdě makal, co mu kopýtka stačila.
Po namáhavé kondičce se zchladil v umývací chýši a potom se pomodlil růženec. Pak si ulovil večeři a po večerní stezce odvahy se uchýlil do své chýše, vyzul si svá kopýtka a šel spát.
Družina Kamzíků
