Proč jen 78? Protože na dva táborníky očekáváme teprve zítra. Proč drak Ajax? No to už se tak na tom světě někdy dějí takové náhody, jako že drak potká prince a ty dva pak zase naši táborníci...
Někteří rodiče se při předávání dětí na táboře podivovali, co že to máme za divné družiny. Jako by na Klubu hesperijských filatelistů bylo něco nezapamatovatelného! Nebo je snad něco směšného na družině Udatných myšáků? (Směšná by snad byla původní varianta "chrabří myšáci" v podání ráčkující vedoucí Jáji. Ale to jsme zavčas vychytali...) Inu, kamarádského draka Ajaxe, správňáka prince Jiřího, snad poněkud nerozhodnou princeznu Jitřenku a dosud nenapraveného barona Hrůzomila potkáváme skrze příběh Poslední drak od A. de Quinceyho (zkuste si to vygooglit...) Táborníci tvoří osm družin, jejichž důstojné zpodobnění ze zahajovacího nástupu Jitřenky je Vám dostupné zde. Jmenovitě jsou to:
Družina prince Jiřího, Družina občanů Hesperie, Ajaxova družina, Udatní myšáci, Družina barona Dobromila, Fénixova družina, Klub hesperijských filatelistů a Družina princezny Jitřenky.
Prosím všechny přispěvatele do Vzkazů, aby se pokusili vždy vyznačit správnou družinu adresáta. A až dnes večer začnete psát dopisy, tak na obálky nejlépe také nějakou identifikaci podle družin. Pomáhá to při rozdělování pošty. Jinak, s těmi dopisy - v pátek bylo pozdě! Potřebujeme pravidelnou dávku emocí, tedy těch pozitivních, což Vzkazy sice dokážou, ale papírový dopis je papírový dopis. Prosíme pište! Ostatně drak Ajax také rád píše dopisy.
Tak tedy tábor Jitřenka byl dnes zahájen, za vzrušujícího, ovšem suchého počasí, jedeme podle plánu. Na nástupu přítomní vyslechli oduševnělé projevy včetně toho od otce Tiška, který improvizovaně vyslovil heslo dne (bylo to něco o tom, že dítě na Jitřence pláče, jen když je to nezbytně nutné, nebo tak nějak), Ajaxova družina již cestou na svačinu zvládla přesun v útvaru s vyrovnaným pochodovým krokem, hry na louce rozveselily každého. Proběhl také zdravotní filtr, při němž si zdravotnice babička Evička mohla pohledět s každým dítětem z očí do očí. A k večeři bylo rizoto. Poté jsme strávili pěkný čas u táborového ohně a, ano, došlo i na vtip o Pepíčkovi a babičce, jak jdou do obchodu a něco najdou na zemi...
Pokud jste dočetli až sem, musíte být už celí uspaní a taky nám trochu závidět. Obojí je na místě. Princ Jiří si už šel také hledat někam nocleh, takže se loučím, v dokonalé úctě
vedoucí Mariana
