Dnes jsem se zase vzbudila před budíčkem a do „Trpaslíků“ ještě stihla vzbudit mami a Judi a v pohodě se nachystat na ranní otužovačku. Na louce jsem byla mezi prvními, ale než prcek jako já doťape k tůňce, tak to přece jen trvá trošku dýl. Dnes mi ta ledová voda moc nesedla…
Po snídani hurá na nástup (doufala jsem, že tam nebude řádit pejsek Vrťapka – toho se trošku bojím), heslo dne si nepamatuju, ale kokino za tůňku bylo mňam. V kostelíku toho bylo na mě trochu moc. Ještě že vzadu funguje dětský koutek. Pak to bylo dobrý – Indiáni nás pozvali do své vesnice a my jsme zkoušeli žít jako oni: lovili jsme bizona, zajíce, jezdili na koni, lovili ryby z kánoe, sbírali supí péra a učili se postavit ohniště. Na koni to bylo bezva, ale lovení bizona bylo na dlouho. Těch šišek, co jsme museli nasbírat… Když jsme to všechno splnili a přinesli šamanovi (poznala jsem, že to byla naše Domča) barevná orlí péra, přezkoušel náš sluch a dal nám čelenky, které jsme si mohli sami ozdobit. Nejlepší bylo, že nám pomaloval pusu, a tak jsme si připadali jako opravdoví Indiáni.
Oběd byl mňam a pak už rychle hají hají. Ostatní děcka mezitím vyráběla s tetou Magdou barevné rybičky z papíru. Po svačině se hrálo, zpívalo a tancovalo. Všem se to moc povedlo. A co předváděl ten strejda s balónkama a tyčkama, to jsem v životě neviděla. Měla jsem s Martičkou nachystanou básničku, ale tolik diváků mě dost vyvedlo z míry… Pak už bylo konečně volno a mohli jsme jít na písek, houpačku a tak. Maminky nás jako hlídaly a tátové s velkýma klukama a Domčou hráli fotbálek. Někteří (jako můj tatínek) potom vypadali dost zničeně.
Po nástupu a večeři jsme s holkama viděly před chalupou velkou žábu. A to už mi pro dnešek stačilo. Už jsem se docela těšila do postýlky.
Beruška z kmene Chapulínů (2 roky)
