Hlas mladé církve

Z médii jste se mohli dozvědět, jak se mladí lidé bouří. Nejdříve proti ratifikaci smlouvy ACTA, posléze proti vysokoškolské reformě. I prorok Eliáš se střetl s bouří. Ale Bůh v bouři nebyl...

Bůh byl v tichém vánku. Abychom mohli naslouchat hlasu Božímu, musíme se ztišit. Stejně tak se ztišili i účastníci IV. celostátního fóra mládeže, které se konalo ve dnech 23. - 26. února ve Žďáře nad Sázavou, aby dali zaznět hlasu biskupů, přičemž posléze se ztišili biskupové, aby mohli naslouchat mladým křesťanům.

Mládež z celé republiky měla prostřednictvím delegátů možnost vyjádřit se k dění v církvi a také jí nabídnout své schopnosti. Hlavními tématy letošního fóra byla svátost biřmování v životě mladých lidí a jejich odpovědnost za předávání evangelia dalším generacím.

Z našeho středu se fóra účastnil otec Martin v roli pozorovatele.

Více informací si můžete přečíst na Signálech zde.

Závěry fóra mládeže si můžete stáhnout zde a Inspiraci pro mládež si můžete stáhnout zde.

Woyta 


 

 

Závěry ze 4. celostátního fóra mládeže

Žďár nad Sázavou, 23. – 26. 2. 2012

Ve dnech 23. – 26. února 2012 se ve Žďáře nad Sázavou sešli na základě pozvání Sekce pro mládež ČBK mladí delegáti z různých diecézí, hnutí, řeholí, vysokoškolských společenství a občanských sdružení se svými biskupy. Společně se modlili a vzájemně diskutovali. Fórum je součástí 5. celostátního setkání mládeže, které se v tomto městě uskuteční v srpnu letošního roku.

 

Poděkování

Děkujeme biskupům za jejich zájem o nás mladé a za účast na našich aktivitách.

Vážíme si služby kněží, zasvěcených osob i laiků, kteří se nám věnují.

 

Nabízíme

- své síly církvi, zejména kněžím ve farnostech,

- své schopnosti v oblasti nových komunikačních technologií pro prezentaci církve,

- svým vrstevníkům možnost poznat život křesťanů při běžných světských aktivitách,

- ochotu evangelizovat především skrze příklad vlastního života a ve vhodnou chvíli otevřeně mluvit o Kristu.

 

Toužíme

- po možnosti žít ve společenství věřících vrstevníků, ve kterém budeme moci prohlubovat duchovní život a zakoušet skutečnou lásku,

- aby naše farnosti byly místy, kde se nově příchozí budou cítit vítáni a přijati,

- nezanedbávat kvůli mnoha akcím osobní vztah s Kristem,

- více a konkrétněji sloužit a projevovat lásku k bližním,

- přispět k tomu, aby společnost nevnímala církev pouze jako záležitost kněžstva, ale jako společenství tvořené duchovními a laiky.

 

Žádáme

- vyváženost duchovního, intelektuálního a praktického rozměru přípravy na biřmování,

- aby se na formaci biřmovanců podíleli také dobře připravení laici; vnímáme důležitost výběru kmotrů a biřmovacích patronů,

- aby pro přípravu na biřmování byly vypracovány rámcové materiály,

- aby nám kněží více důvěřovali a dali nám více spoluzodpovědnosti,

- aby nás doprovázeli a formovali zkušení lidé s porozuměním pro mládež,

- aby kněží zapojovali do chodu farností odborníky z řad laiků a měli více času pro kněžskou službu,

- aby byli bohoslovci při své formaci intenzivněji vedeni k životu ve společenství, ke spolupráci s laiky a k práci s mládeží,

- aby diecéze podporovaly vznik gynekologických ordinací pracujících v souladu s učením katolické církve,

- aby se v církvi lépe komunikovaly záměry a vize a otevřeněji se hovořilo o aktuálních problémech,

- aby se představitelé církve ve společnosti jasně vyjadřovali, a to i ke kontroverzním otázkám,

- aby církev podporovala lidi, kteří vnášejí křesťanská témata do společnosti a médií.

Děkujeme za dar víry a za společenství církve.

delegáti 4. celostátního fóra mládeže

 

Ve Žďáře nad Sázavou 26. února 2012


Celostátní fórum mládeže – Žďár nad Sázavou 2012

 

Inspirace pro mladé aneb co bychom mohli dělat lépe…

Podněty vzešlé z diskuzí mladých delegátů

Otec arcibiskup Jan Graubner: „Biřmovaný křesťan se modlí!“

 

Duchovní život

- Na křesťanství je nejdůležitější Bůh! Někdy na to možná zapomínáme, děláme spoustu akcí atd. Ve středu naší činnosti a našeho života ale vždycky musí být Kristus.

- Nemůžeme být dobrými křesťany, pokud nejprve nejsme dobrými lidmi.

- Aby si mohli nevěřící vážit církve, musí si nejprve vážit nás samotných jako lidí a jako křesťanů.

- Pokud jsme povoláni k vedení dalších mladých lidí, potřebujeme mít sami kvalitní vedení.

- Modleme se za rozpoznání svého povolání, za svoje budoucí partnery, popřípadě farníky :-).

- Nečekejme senzaci od svátosti biřmování. Pro rozvoj darů Ducha svatého je potřeba vyvinout i vlastní úsilí.

- Oplácejme kmotrům jejich modlitby a sami s nimi vyhledávejme kontakt.

 

Evangelizace

- Křesťanství je jako nemoc - šíří se od člověka k člověku. Musíme vždy klást důraz na osobní zkušenost a svědectví.

- Bez pravidelné modlitby, znalosti Písma a osobního vztahu s Kristem nemáme co předávat a nemůžeme být hodnověrnými svědky evangelia.

- Pro evangelizaci jsou zásadní „nekostelní“ akce. Ať naši nevěřící kamarádi poznají naše společenství při naprosto běžné činnosti (sport, divadlo, ples).

- Aby měli mladí lidé motivaci vrátit se do našeho společenství, musí se mezi námi cítit přirozeně a lidsky dobře.

- Nevnucujme nevěřícím něco, co teď nejsou schopni strávit, ale ve správný okamžik promluvme o Kristu na základě osobního svědectví z našeho života.

Farnosti a kněží

- Farnost je (nebo má být :-)) jako naše druhá rodina. I v rodině může mít člověk jiné názory nebo jiné aktivity, ale to neznamená, že tuto rodinu opustí. Každý se v ní uplatňuje podle svých schopností.

- Je důležité převzít zodpovědnost za tu farnost, do které nás Pán Bůh poslal.

- Dávejme důraz na společenství. Je těžší žít dlouhodobě ve společenství stejných lidí než jezdit z akce na akci. Musíme vždycky vědět, že žít ve společenství znamená také pro něj něco obětovat.

- Náš kostel má být místem přijetí. Člověk, který do něj přijde poprvé, by měl pocítit, že je u nás vítaný a má zde „své místo“. Nežijme si pouze spokojeně sami pro sebe.

- Mějme odvahu přijít za knězem a sdělit mu své názory a podněty k životu ve farnosti.

- Buďme pro kněze oporou. Nechtějme jenom vymýšlet nové věci.

 

Služba

- Služba a pomoc obohacuje, a to hned třikrát: - ty, kterým pomáháme.

                                                                           - nás samotné, protože prohlubuje naše vztahy.

                                                                           -  okolí, které si klade otázku, proč to děláme.

- Zapojme se v tom, čemu rozumíme. Využijme svých schopností v oblasti nových komunikačních prostředků pro propagaci křesťanských témat a hodnot.

- Nestyďme se dát najevo svoji víru v rámci sociálních sítí.

- Všímejme si více mladších kamarádů (ze základních škol). Pro svoji víru jsou často terčem posměchu mezi spolužáky. Rozhovor a zájem „staršího kámoše“ jim pomůže.


texty doplnil oM