Ano, vidělo se, hned v dnes, v pondělí dopoledne! Hamburk je přeci přístav! To nám mohlo také dojít, že dál asi poputujeme lodí. Však jsme také rychle docvičili pár námořních dovedností a šup na zaoceánskou loď, jsme nyní vyslanci do Severní Ameriky; apoštol Pavel nám totiž poslal další pohlednici, kde nás žádá, abychom i tam svědčili slovem i životem o Ježíšovi.
Dokonce jsme se na lodi setkali ještě s dalšími poutníky, náš dav putujících se rozrůstá. Už nás je skoro stovka! Ale loď je dostatečně veliká. V Americe jsme byli co by dup. Bodejť, na Americe do Ameriky, to se to cestuje :-)
Dokonce jsme ještě stihli pomoci domorodcům s odklizením polorozpadlých indiánských obydlí v opuštěné vesnici. Naposledy stany obýval kmen Jitřenek. Ten prý ve spěchu za nepřízně vlivů počasí nedávno vesnici opustil. Však jsme v podvečer využili louky tohoto kmene k hrám s míčem – fotbalu i volejbalu a večer využili jejich krásný a zachovalý táborový kruh a u zapáleného ohně se navzájem obohatili zpěvem i pěknými výstupy i těch nejmenších z nás.
Ještě stále máme s sebou dobrou náladu, dostatek dobrého jídla a povzbuzení v Pavlových slovech: “Všechno mohu v tom, který mi dává sílu“ (Flp 4,13).
