na loď z Hamburku do Kanady. Pro zdárnou plavbu jsme museli zvládnout základní lodní dovednosti. Naučili jsme se vytahovat lodní kotvu i zachraňovat tonoucího “muže přes palubu”. Dozvěděli jsme se o majáku a jeho funkci a vyzkoušeli jsme si plout v mlze (poslepu) s jeho pomocí. Námořníci nás učili nejen vázat uzly, ale i šplhat po sítích až do lodního koše.
S Boží pomocí jsme všechny úkoly úspěšně zvládli a mohli si na chvíli odpočinout nebo využít sportovní zázemí naší lodi.
Dlouhou plavbu nám zpříjemnila teta Jana povídáním o Krtečkovi. Od něj jsme se dozvěděli, že Ježíš je náš kamarád, který nás má všechny rád.
K večeru jsme hnáni hladem rozhodili sítě a nalovili spoustu ryb a dalších mořských živočichů. Nejúspěšnější v lovu byly opět naše malé ratolesti. Jen co byly sítě plné, objevily se na obzoru první známky kanadské pevniny, na které jsme si potom z našich úlovků připravili báječnou hostinu.
Takové bylo naše putování do americké Kanady, kde jsme po vylodění strávili věčer v přátelském posezení u táborového ohně.
Z našeho společného putování se sv. Pavlem všechny zdravíme “po námořnicky” Ahoooj!
Veronika Močubová
