Prvním signálem bylo heslo na vyslovené na prvním – zahajovacím nástupu: „Práce kvapná, málo platná“. Letošním námětem tábora rodin je práce lidských rukou – řemesla a profese, které provázely člověka před sto lety a provázejí ho i dnes. Vždyť poctivá práce člověka šlechtí a je jeho vizitkou.
Jak se žilo před sto lety? Elektřina už sice existovala, ale zdaleka ne všude. Automobily se počítaly na prstech a o výpravách do kosmu se lidem mohl jenom zdát. Pořád ke slovu přicházely lidské ruce, dovednost a chytré hlavy. Bez šikovných řemeslníků a jejich práce by se žít nedalo. No, zkusíme se přenést přes jedno století nazpět a napodobíme práci tehdejších mistrů a tovaryšů. Na naše rodiny čeká pět cechů a v každém z nich několik řemesel, z nichž si jednotlivé rodiny vyberou to, které jim bude nejbližší. V cechu stavebním to jsou kamnáři, kováři a zedníci, v cechu zeleném to pak budou sedláci, květináři a zahradníci v plátenickém cechu jsou to provazníci, barvíři a vyšívačky, v cechu botanicus kořenáři, svíčkaři a hvězdáři a v pátém – uměleckém cechu jsou sdruženi hrnčíři, dráteníci a řezbáři.
Každá rodina z cechů obdrží desku pro erb rodiny a řemesla, který si sama navrhne a vymaluje. Každá rodina si také ušije měšec na zlato a stříbro, které budou jednotliví členové rodin získávat jako odměny za různé věci – návštěvu ranního cvičení a otužování, za sebepřekonání, za radostnost, poslušnost a dobré skutky. Rodinky v řemeslech projdou tovaryšskými zkouškami z různých oborů – šenkýřčina rozcvička, apatykářská zkouška, sekernická zkouška, kejklířské kousky…
Pro rozšíření řemeslné zručnosti budou rodiny v odpoledních dílnách robit hračky ze dřeva, smaltované ozdůbky, koláže z papíru a další zajímavosti. V rámci prožívání roku kněžství se děti i dospělí více dozví o tom, čím je kostel pro nás důležitý, co v něm je a k čemu to je a proč to používáme. Rozhodně nebudeme váhat a přezpíváme spoustu písniček, těšíme se na setkávání se s Kristem Ježíšem v modlitbách s dětmi, v poledne, při kompletáři a večerní adoraci. Nad tím vším vlají vlajky naší země a společenství Radost, které nám připomínají Zemi v nebi a Krásnou zemi Ameriku. Proto radost do svých srdcí zveme a sami sebe nabízíme, aby v každém srdíčku radost rostla a přelévala se všude tam, kde je potřeba zahladit vyprahliny smutku a beznaděje. Ať nám k tomu pomáhají naši andělští ochráncové a zkušení patroni řemesel, která jsme si pro letošní táborový život vybrali.
Rolf - Josef Fišer