Od dnešního pondělního rána putujeme už třetí den za hvězdou, kterou jsme poprvé zahlédli o sobotní noci. Počasí na poušti nám dopřálo protáhnout cestou znavené svalstvo při rozcvičce, ale naši velbloudi jevili známky neklidu. V jejich kalném pohledu by zkušený beduín jistě rozeznal důvod ke znepokojení, nicméně našim očím nepřipadalo jejich chování nikterak nezvyklé.

     O to víc jsme byli zaskočeni, když jsme se během nástupu dozvěděli smutnou zprávu o jejich skonu. Při Povídání s tetou Janou a Markétou setřásly děti smutek z velbloudího úhynu a za zpěvu o Moudrém muži budujícím na skále nabyly potřebné původní psychické rovnováhy.

     Abychom mohli hvězdu i nadále následovat, použili jsme část našeho drahého kamení k nákupu nových velbloudů. Spolu s Artabanem  jsme se tak vydali na další cestu pouští a vyzkoušeli si, zda bychom naše velbloudy nemohli nahradit vlastními silami. Po zatěžkávací zkoušce jednotlivých rodinných týmů jsme tuto smělou myšlenku záhy opustili a smířili se s nákupem výkonnějších čtyřnohých tahounů i za cenu značného ztenčení našich pokladových rezerv. Pokračovali jsme cestou plnou hadů a štírů. Mnohokrát jsme otočili naruby písečné přesypy, abychom v nich k velké radosti našich hrabánímilovných ratolestí objevili zavátou studnu. Necouvli jsme ani před tekutými písky na visuté lávce a otestovali jsme souhru znavených končetin při překonávání dun na písečných lyžích.

     Není divu, že po všech přestálých dobrodružstvích už většina z nás začínala blouznit. Když jsme ve vigvamu zjistili, že jsme se stali obětí přeludu, osmělili jsme se vzdorovat dalším šalbám Fata morgány a oddali jsme se matematicky strohému odvažování tolik vzácné vody do měchů pro naše velbloudy. Po dopoledním putování jsme byli odměněni výborným obědem. Zahnali jsme hlad díky lahodnému menu v místní oáze, jejíž kuchyni i obsluhu lze bez rozpaků doporučit nejen všem středoevropským beduínům – amatérům, ale i místním pískem a větrem ošlehaným velbloudářům. Po bližším ohledání jsme zjistili, že naše výstroj dlouhou cestou zvetšená si žádá značných oprav a vylepšení. Poučeni předchozím nezdarem jsme tedy naše velbloudy ustájili a dopřáli jim trochu relaxace v přilehlém Wellbloudness ZOO-restu.

     Během jejich zotavovacích procedur jsme vyspravili a zušlechtili naše oděvy k nebývalé kráse, což nepochybně přispěje k reprezentativnosti a lepší identifikaci členů naší karavany v cizím prostředí. Abychom předešli zasmušilosti a utužili týmového ducha, oddala se většina z nás kolektivním míčovým hrám.

     K večeru jsme sice dorazili až k branám Betléma, nalezli jsme však novou zprávu od Tří králů, nebádající k opatrnosti. Nově narozený král je tedy na cestě do Egypta a nám nezbývá než vyčkat rozednění a doufat, že snad zítra bude naše pouť úspěšnější.

rodina Sixtů