Den hladu či nehladu?

Tak se pomalu ukazuje, že ani Afričané ani Indiáni ba ani Eskymáci nejsou v žádném případě špatným „misijním“ materiálem.

Naučili se dělat znamení kříže a den  zahájili slavením mše svaté. Dopoledne si zahráli na detektivy; museli totiž vypátrat zmizelého turistu a  najít pachatele, který měl v tom záhadném zmizení prsty. Všechny národy se osvědčily. Luštění a úkoly si užili malí i velcí. 

Po obědě sice vypukla lokální (zato velmi intenzívní) pěnová bitva. Byla však naštěstí  zažehnána dříve, než mohla přerůst ve větší mezinárodní konflikt. A tak mohly všechny národy společně zasednout v oblíbené výtvarné dílně.

Počasí bylo i dnes velmi přívětivé. Přišel sice silný déšť, ale až po té, co všechna veledíla uschla a byla v bezpečí. Provazce vod  uvěznily všechny na čas v Saloonu, ale nikdo nelitoval. Tak v radosti uplynul další den plný velkých malých věcí. Tak, jak to v životě bývá….

teta Majka Pokorná