Zklamání. Přišli jsme pozdě. Jedinou možností poklonit se Králi bylo pokleknout pod křížem.
Ohromná radost. Pán je s námi a byl s námi po celou dobu našeho putování. Byl s námi ve všech nejmenších. V nemocné dívce, kterou jsme cestou ošetřili, v obyvatelích osady malomocných, kde jsme spolu s Artabanem pomáhali těm nejpotřebnějším, v dívce, kterou jsme posledními dary určenými pro Krále králů vykoupili ze zajetí... A v každém dalším, koho jsme cestou měli tu čest potkat.
Celá cesta nás mnohému naučila, v mnohém nás vyzkoušela a stmelila. Artaban se ze svého dlouhého putování vrátil s radostí a nadějí v srdci domů. Orontes získal vysněnou svobodu a my všichni ostatní vyrazíme zítra na cestu k našim domovům s očima otevřenýma, abychom mohli v každém kolem nás najít Pána.
Meggie Dobrovolná, maminka
