S družinkou jsme vyrazily a nejdřív jsme držely žízeň. Celá naše družinka Ještěrek to vydržela. Cestou jsme se pomodlily bolestný růženec a snědly jsme vše, co jsme našly: svačinu, jahody, maliny, borůvky, třešně… V Žamberku jsme po dlouhém bloudění našly rodný dům Prokopa Diviše, vynálezce hromosvodu. Přivítal nás o. Tišek, přestrojený jako Diviš, a dozvěděly jsme se spoustu zajímavostí. Po svačině jsme se vydaly na cestu zpět. Hrály jsme ,,blechy“ a Minnie nás naučila košíček z listů, do kterého jsme posbíraly různé lesní plody pro o. Tiška. Taky jsme pro něj vymyslely písničku, trochu jsme si odpočinuly na lavičce a tím jsme získaly mnoho energie. Doslova jsme předběhly čtyři skupinky, které měly nemalý náskok. Doběhly jsme do tábora, předaly jsme Tiškovi košík s ovocem a zazpívaly složenou písničku.
Verča (13 let), Ještěrky
Jak už bývá zvykem ke každému táboru patří taky výlet. Naším cílem byl Žamberk. Měly jsme jít po zelené. Dostaly jsme GPS, která nám cestou tam pomohla. Předběhly jsme asi čtyři družinky kluků. Když jsme dorazily, byly asi dvě hodiny. Čekal nás zde Prokop Diviš. Ukazoval nám různé pokusy, například s lupou nebo jak lítá mince do vesmíru. Nakonec nám pustili jeho životopis. Dostaly jsme svačinu a vydaly jsme se na cestu zpět. Rozhodly jsme se, že půjdeme po červené, ale tu jsme nemohly najít. Tak jsme šly podle GPS. Ta nás ale zklamala. Ptaly jsme se cyklistů, kteří nám však neporadili. Nakonec jsme zavolaly Pavlíkovi a ten nám řekl kudy dál. Do tábory jsme přišly v osm hodin večer. Někteří se nás ptali, jestli nám ten výlet stál za 30 minut pobytu u Divišovy rodné chalupy. Podle mě ano, myslím, že tento výlet stál za to.
Anička (12 let), Lišky
Rackové si jako mnozí jiní připravili "píseň": Multimédia 1. běhu
