Letos jsme se na květnové Americe sešli v trochu menším počtu než v roce minulém, sjelo se nás asi 50, a tak se podařilo díky obětavosti některých zajistit, že jsem povětšinou dorazili na Ameriku i dojeli zpátky auty. Stejně tak věková i výšková škála účastníků byla velmi rozsáhlá - od těch nejmenších (cca 60 cm) až po ty největší (cca 195 cm).
Lidi byli sqělí a to je na každé akci nejdůležitější, ovšem nesmíme zapomenout na program. Tentokrát byl vyčerpávající (a to doslova), různorodý, přesto se dá shrnout jedním slovem: práce. Tahaly se klády z lesa, dávala se do kupy voda i elektrika po zimě, pálil se svinčík za evropákem, v budově se malovalo a uklízelo, prováděly se opravy v Jerichu, byla provedena inventarizace majetku, prořezávaly se větve u stromů, byl opraven satelit na střeše, stabilizovala se cesta k Ontáriu a mnoho dalšího.
Takovými vedlejšími aktivitami byl páteční hokej (Češi do toho!), sobotní oheň, malování Sixtinské kaple a nedělní výlet do Neratova. Takže jak jste si mohli v krátkosti přečíst, druhá květnovka stála za to a vy, kteří jste na ní nebyli tak jste došli o hodně (nehledě na to, že jste mohli zjistit, co vyplnil Stuart při letošním sčítání lidu do kolonky národnost :-).
Woyta
