A těšily se - všechny jejich ratolesti i se svými tatínky a maminkami, jak se potkají s kamarády, jak poměří o kolik kdo z nich vyrostl, zmohutněl či zkrásněl. No, to všechno se jim splnilo a nejen to – jako by se přesmykl čas a smrskl svět. Protože co se nestalo? Místo Evropanů z Čech a Moravy se na táboře prohánějí lidé z exotických národů amerických, afrických a australských.
V jednu chvíli samozřejmě že v tu pravou - k nim přišli i dva bratři a to vzdělaní nástupci dvou skutečných bratrů Cyrila a Metoděje. Tito nevšední odvážlivci zavítali k mezi nás – neznabohy aby nám vyprávěli o Ježíši Kristu a hlavně o jeho lásce ke všem lidem. Přišli tak, jak i kdysi sám Ježíš chodil ‑ v opánkách a prostých šatech. Ruce sice měli prázdné, ale ochotné k práci i ku pomoci a bylo vidět, jak srdcem touží dozvědět se co nejvíce o tom, jak žijí a čím baví kmeny indiánské, jak dokáží v zimě přebývat tlupy eskymácké, a naproti tomu jak si nic z horka nedělají kmeny černošské a křovácké. Aby k nám dobře trefili a po stezkách divočinou nezbloudili, vedl je neobvyklý tvor, jeden z nejbystřejších – slídící pes Vrťapka. Jak bylo vidět, nedali bez něho bratři ani ránu. Toto jedinečné zvíře bude asi dobré pečlivě poznat!
Kmenů není málo a názvy mají mnohdy prapodivné, ale jak bratr Tentocyr, tak i bratr Tamtoděj – oba rádi mezi divokými kmeny pobývají, aby co nejvíce poznali a pak aby o to lépe věděli, jak pomáhat a jakým způsobem Boží lásku přibližovat.
Hned první večer pod šedavě ztemnělým nebem zaplál v kamenném kruhu slavnostní oheň a u něho se jednotlivé kmeny ze všech čtyř národů představili všem shromážděným. Od Eskymáků jsou s námi Tuleni, Mroži a Tučnáci, Indiánské kmeny jsou Apači-Anvahové, Pixlové a Vajitabaové, Černoši pak jsou Pygmejové a Huhubajové a mezi Křováky patří Ptakopaskové, Klokani a Kakaduové. Pod temným, chladným, ale bezdešťovým nebem burácely pokřiky od nesrozumitelných, přes humorné až po duchaplné. A zpívalo se hodně a nasmáli jsme se také dost a dost. Rádi bychom pokračovali dále, ale našim ratolestem už očka klížila únava. Proto hupky do pelíšků, wigvamů, iglů a chatrčí abychom nabrali síly a také abychom se více dozvěděli co všechno od nás budou ti dva zvláštní bratři a to jejich podivné zvíře dále chtít.
tatínek Rolf
