Uběhlo sotva pár dní, méně než má člověk prstů na rukou, od chvíle, kdy jsme Ameriku po prázdninovém
dovádění symbolicky uzavřeli. Ne však na dlouho. Už za pár dní, nebo spíše několik desítek hodin ožije znovu. Trochu jinak, než o prázdninách. Je potřeba starat se o svěřené statky, udržovat, budovat.
Někdo možná namítne, že je tam vše v pořádku. Když jsme naposledy odjížděli, bylo tam vše vzorově uklizeno, veškeré nářadí a atrakce demontovány, objekt byl převeden na občasný provoz v budově a chatkách. Jenomže tak to vypadá pouze na povrchu. Pod pokličkou je již více vidět, jak náročný provoz se tu během prázdnin odehrál a jak je nutná průběžná údržba. Znovu většinu věcí vytáhnout, zkontrolovat, opravit, nakonzervovat, vytřídit věci, které jsou již příliš opotřebované a nahradit je novými. I když se již hodně pralo, je potřeba doprat zbytky a žehlit a žehlit. Prostě práce a práce...
Jenže tahle činnost má něco navíc. Takový veliký bonus, který je často víc, než vykonaná práce. Je tím možnost se lépe poznat navzájem, táborníci mohou ukázat svým rodičům, kde se odehrávaly úchvatné příběhy, které jim po táboře vyprávěli, a rodičové zde mohou najít spoustu přátel mezi jinými rodiči i mládeží. Mladší vedoucí si mohou vyzkoušet své vedoucovské hřivny a táborníci se mohou podívat do míst, která jim jsou během táborů zapovězena. No řekněte, nestojí to za to?
Když nám ještě navíc bude přát počasí a přátelé z nedaleké instalační firmy, rozkopeme kanalizační vedení před dívčími záchody k jejich rekonstrukci tak, aby příští rok mohl být tento prostor nově vydlážděn a upraven. To by bylo něco.
Neváhejte tedy přijet. Čekáme na Vás. Uvítáme vaše přihlášení, ale pokud by to mělo být tou zásadní překážkou vaší účasti, tak třeba jen zavolejte, že jedete a my s vámi budeme počítat u stolu. Čekají na vás naše otevřená srdce.
Za vedení pracovního setkání se těší Vojta a Viki (tel. 606 702 621)
