Ráno, jako každý krásný den, zazněl jako první zvoneček, který nás vytáhl během pár okamžiků do tohoto nového dne. Po zahřátí v lese jsme protáhli svá těla při rozcvičce a následovala třešnička na dortu – tůňka. Když jsme prošli jako každé dny kontrolou pořádku a naše hygiena byla dokončena, odebrali jsme se na snídani, při které jsme načerpali síly na naše další dovádění. Při nástupu jsme vytáhli naše vlajky, které se tyčily daleko v oblacích. Mši svatou jsme dnes měli obohacenou o otce Stanislava. A když mše skončila, vyrazili jsme na cestu za borůvkama, změřili své klučíčí síly s holkama a popovídali si s otcem Stanislavem. Ani jsme se nenadáli a už nás zvony zvaly na Anděl Páně do kostela. Po velmi chutném obědě následoval odpolední klid a pak probíhal to co dopoledne, aby se družinky ve všem vystřídaly. Když jsme pak dojedli svačinu, proběhla kondička. Celý den probíhal v každodenním duch, až na večerní nástup, kdy se v jednu chvíli ozval hrozný rachot na nebi a v tu chvíli hlavní vedoucí Jirka Matyska vydal rozkaz K ZEMI! V další vteřině jsme leželi všichni přitisklí k zemi a nad námi několikrát proletěly Gripeny. :) Byl to úžasný zážitek. (Ostatně, posuďte sami, filmovému oku jednoho mobilního telefonu se podařilo celou nečekanou událost zachytit! Pozn. oM) Když pak nástup skončil, odešli jsme k táborovému ohni zazpívat si spolu písně a pak hurá na odvahu...
Vojtěch Janko, Racci
