Adieu prvnímu běhu tábora 2011
Všechno jednou dojde svého konce...
Platí to i pro naše tábory. Už je to jeden celý den, co skončil první běh tábora Radost. Vystřídalo se na něm celkem 113 dětí a 44 dospělých včetně personálu (někteří jen na část tábora). Trval celkem patnáct dní, z nichž dva kompletně propršely, jinak veškeré přeháňky spadly přes noc.
Pokud člověk tvoří zážitkovou akci, musí mít dobře promyšlenou dramaturgickou triádu celé akce. Jedná se o prostředí, téma a cíle celé akce:
Prostředím, v němž jsme se pohybovali, celotáborovou hrou, kterou jsme hráli, bylo prostředí misionářské. Inspirující postavou nám byl Jan Nepomuk Neumann, kněz žijící v první polovině devatenáctého století, který působil v Severní Americe, stal se filadelfským biskupem a také prvním americkým světcem. Originální způsob hodnocení družin, kdy zisk uncí (bodů v CTH) závisel na tom, jak se rozvíjí jim svěřená vesnice, udržoval v dětech vědomí budování misijní stanice. Jinak jsme prostředí misie více neprotlačovali, upřímě si musíme přiznat, že se z prostředí dalo vytěžit více.
Témata, potažmo prostředky, s kterými jsme pracovali, byly klasické táborové zkoušky, táborové ohně, kluby, hry, country bály, apod. Tyto části programu se povedly na výbornou – děti si je užívaly a nezaznamenali jsme žádné vyloženě negativní reakce na některou z nich.
Posledním a možná pro nás nejdůležitějším dramaturgickým prvkem jsou cíle akce. Jaké jsou naše cíle? Přimět děti k tomu, aby se trochu pohnuly a aby získaly aspoň trošku lásky k pohybu; seznámit je s dalšími fajn lidmi a trochu rozvinout jejich sociální inteligenci. A hlavně jsme jim chtěli ukázat, že být křesťanem je něco běžného a krásného.
Jestli se to podařilo, musíte posoudit vy, rodiče táborníků. Chystáme elektronickou anketu o tom, jak byly vaše děti na táboře spokojené. Využijte prosím této příležitosti dát nám zpětnou vazbu, abychom mohli udělat příští tábor ještě lepší, než ten letošní.
Nyní bych ještě rád poděkoval jmenovitě jako vedoucí prvního běhu svému týmu vedoucích, díky kterým tábor dopadl, jak dopadl.
Velké díky Jelenovi, který řídil technickou sekci a bylo to především jeho zásluhou, že bylo vždy včas a dobře navařeno, že jsme měli dost zásob a že se na táboře nic nepokazilo.
Díky tetám Jáji a Květě, Miriam a Olze a také Zdíši za perfektní práci v kuchyni. Mnozí si letošní jídlo chválili jako veliké plus letošního tábora. Díky Lorimu a Romanovi, kteří zařídili, abychom měli vždy dost zásob ve spížích a včas svoji poštu. A díky zdravušce Elišce, která nekompromisně odmítala všechny simulanty a zcela vážně a odpovědně ošetřovala sebemenší úraz.
Díky otci Tiškovi za jeho službu duchovního správce, především za jeho službu zpovědníka, která je na táboře velmi potřebná.
A nakonec veliké díky Vikimu, který se uvolnil na celých čtrnáct dní z práce a dělal nám hospodáře, konzultanta a hlavního technika a byl celému vedení velkou podporou.
Je ještě spousta dalších dobrých lidí, kteří by zasloužili na tomto místě jmenovat, ale pro to už bohužel není prostor. Tak tedy veliké díky vám všem.
Co říci ještě na závěr? Nasbírali jsme spostu zkušeností, vyzkoušeli některé nové věci, přiučili se novým dovednostem. Průběžně jsme pracovali na tom, abychom získávali relevantní zpětnou vazbu a tak se mohli posouvat kupředu. Tábor 2011 sice skončil, ale v našich hlavách se už rodí plány a zlepšováky pro další rok.
A všechno tak jednou dojde svého začátku...
Woyta Drápal
