Když jsme se ráno probudili, tak jsme byli všichni unavení, všechno nás bolelo, a i přesto jsme vyrazili na rozcvičku. Po rozcvičce následovala obvyklá ranní tůňka. Tůňka sice byla studená, ale nám bylo velký vedro, tak jsme tam skočili a rychle jsme utíkali do tábora umýt si boty, pak se převléct do suchého a rychle si jít vyčistit zuby. Potom byl rychlý úklid stanů. Po prohlídce jsme bleskurychle utíkali na dobrou snídani. Hned po snídani byl nástup v zelených košilích. První, druhý a třetí signál a už jsme všichni nachystaní na klučičím náměstíčku. Při nástupu jsme se dozvěděli, co budeme mít za program. My Včelky jsme měly mezidružinové klání proti Žabkám. Byl to vyrovnaný souboj, ale nakonec jsme to vyhrály. Po zazvonění na horní zvon jsme se všichni odebrali na modlitbu Anděl Páně, která probíhala v kostele Proměnění Páně, který má nejvyšší strop na světě.
Katka Švejnohová, podrádkyně družiny Včelek
