Další ráno nás opět trpaslíci vyhnali ze stanů. Proběhli jsme lesem a protáhli si tlapky, abychom se pěkně probudili. Neměl jsem strach, že by to nefungovalo, tůňka to jistí. Sotva doběhnu do stanu, když v tom zazní „krááá – ko – rááá“. Bylo to znamení, kterým se svolávají vedoucí, aby se uradili, co s námi provedou. A po budíčku se domlouvají na nejlepší strategii na hledání řízků ve stanech táborníků. Když některý ze stanů čistotou přímo září, vedoucí si poznačí, kdo v něm bydlí, a navrhnou jej na vlajku čistoty. Když stan po celý den neztrácí na kráse, udělí další den šťastnému majiteli vlajku čistoty. Inu, je to dřina, ale za tu poctu to stojí, si poklidit. Teď už ale za sebe nechám mluvit Sany, která dnešní den popisuje takto:
Dnešní táborový den jsme začali jako každý jiný. Běželi jsme do tůňky a potom i na velice dobrou snídani.
V dopoledním programu jsme měli mezidružinkové klání s Včelkami.
Po obědě jsme si šli poslechnout operu Sněhurka, kterou budeme hrát.
V poledním programu jsme nejprve šli na country s Kamzíky a Sýkorkami. Po kondičce jsme si povídali v obýváku a nechávali jsme si podepsat Kriterium.
Na večer po večeři a nástupu jsme šli k táborovému ohni, kde hrály některé družinky scénky. Děkujeme Bohu za tento krásný a veselý den.
Sany, Dominika Vinklerová, 14 let, družina Ještěrek
Těšil jsem se, že tak pestrých dnů jako byl tento bude ještě spoustu a budeme moci s kamarády zažít úžasná dobrodružství.
Teď už ale šupky hupky do postýlek a o tom, co bude dál, si zatím nechte zdát. Dobrou noc.
Váš strýček FjoDor
