Bylo ráno jako každé jiné. Po rozcvičce jsme seběhli do tůňky, pak zpátky do tábora, uklidit si a tak dál. Vždyť už to znáte.
Po mši svaté se každý z nás rozeběhl jinam. Jeden utíkal nacvičovat operu, jiný doběhl na hřiště zahrát si softball, a ti, kteří chodili po tábořišti pěkně načančaní, mířili zřejmě na klub tancování. Ale bylo i spousta jiných možností, určitě byste si vybraly i vy, děti.
Sotva jsme domlaskali za posledním soustem výtečného obídku, nadešla velmi významná chvíle. Měli jsme tu čest zúčastnit se celosvětové premiéry nově zpracované opery Sněhurka a sedm trpaslíků v originálním nastudování našich spolutáborníků. Věřte mi, že něco tak krásného jste určitě ještě neviděli. Takhle vidí táborovou divadelní scénu členka operního sboru:
Operka
Dnes měla premiéru opera Sněhurka. Režírovala ji Danča a Zuzča. Několik dní se pečlivě cvičilo. Dnes nastal den D pro Sněhurku = Jitku Mikuškovou, prince = Jana Kohoutka (Kohy) a ježibabu = Andrejku Sobotkovou. A pro další role jako zrcadlo, trpaslíky, tanečnice a také sbor. Ještě dnes se docvičovaly poslední scény. Odpoledne byli všichni krásně oblečení. Holky sukně a kluci košile. Hlavní role měly krásné kostýmy, a víly, které předtančovaly, měly šaty z prostěradel a kytičky ve vlasech. Všichni to krásně zazpívali a operka měla úspěch, všem se líbila a Tišek řekl: „Doufám, že si to do konce tábora zopakujeme.“ Zpěváci byli pochváleni velkým potleskem, který též patřil Daně, která s námi měla nervy a složila pro operku hudbu.
Markétka Bělohlávková, 13 let, družina Veverek
Já jsem si mohl úplně uplácat tlapky a vykřičet hlasivky, jak jsme volali: „Bravoooo!!!“ Zkrátka legendární umělecký zážitek.
Když jsme se dostatečně hudebně vyřádili, přišel ten pravý čas na odplutí. Kam? No přece do Lystry se svatým Pavlem.
Víte vůbec, jak cestoval svatý Pavel, když zrovna neplul na lodi? Na voze s dřevěnými koly. A když se kolo polámalo a mnoho škody nadělalo, musí tu být někdo, kdo mu dopraví kolo rezervní. A to jsme byli právě my. Pak už jen zbývalo zajistit potřebné nezbytnosti a zásoby pro plavbu, a mohli jsme se nalodit. Ten ale, kdo nikdy na opravdické námořní lodi nejel, neví, že ani plavba není procházka růžovým sadem. Musíte se poprat s lany nebo třeba převážet těžké náklady v podpalubí. Přes všechny obtíže jsme však všichni úspěšně dorazili k lysterským břehům.
Na Lystře jsme nějaký čas pobyli, dokonce jsme si zacvičili a nacpali si bříška. A taky jsme si dali fernet štok štokrle do všech čtyř nohou.
Když už se blížil večer a my chtěli jít spinkat, vedoucí nám připravili večerní překvapení při svíčkách.
A pak už opravdu dobrou noc, děti a alou do postele.
Váš strýček FjoDor
