Velká bitva

Takový denní stereotyp....

 Vše začalo temnou kanadskou nocí. Jako každý rok si rádcové připravili pro podrádce pár žertíků a pak všechny děti měly zpetřené ranní vstávání. Ale tento rok to bylo jinak... V noci rádcové vzbudili své podrádce, zavedli je k Trianglu, kde následovalo něco na styl křížové cesty. Podrádcové si museli sundat trička a nést kládu. Rádcové jim trička vrátili na 5. stanovišti, kde jim pomazali pusu octem. Ráno vše pokračovalo. Na náměstíčkách byly natažené provázky. Vyběhli jsme z náměstíčka ve snaze se o provázky nepřerazit. Oběhli jsme kus vyznačený páskami, čímž jsme se dostali na dolní fotbalové hřiště, kde jsme měli hromadnou rozcvičku. Poté, co se holky vrátily z klučičí a kluci z holčičí tůňky, nám rádcové udělali kontrolu stanu. Vše se mělo vrátit do normálu, dokud se podrádcové nerozhodli pro odplatu za temnou noc. O odpoledním volnu začala bitva. Podrádcové naházeli družinkové vlajky do Ontárka a rozvazovali stany rádcům. Naštvaní rádcové vracejíci se od Ontárka začali vyhazovat podrádcům věci ze skříněk a vyrvávat jim postele ze země. V tom všem byl svolán "rarášek". A když se objevili dva rádcové pouze ve slipech, byl Sysel silně ohromen. Nakonec se naštěstí dalo vše do normálu a začalo poslední družinkové volno na Americe v Orlických horách 24. dne, měsíce bouří, léta Páně 2020.

 

Anička (Berušky)