Všemi oblíbená písnička Trpaslíci trávou jdou zazněla na táboře potřetí stejně jako dva vlajkové stožáry potřetí osvítily paprsky vycházejícího slunce. Jako vždy po ledové tůňce, prohlídkách stanu a snídani byl ranní nástup. Na něm jsme se dozvěděli, že po mši svaté bude mezidružinové klání. Takové mezidružinové klání znamená, že se utkají jedna skupinka chlapců a jedna skupinka dívek a každá skupinka vymyslí několik her a soutěží, ve kterých se pak utkají. Ať už jsme se těšili jak chtěli, začalo pršet a vedoucí vyhlásili druzinkove volno, kdy družinka může dělat scénku, nebo společně zpívat. Po obědě v Saloonu (uvnitř) jsme znovu už plnili orlí pírka a táborové zkoušky. Do dovedností táborníků patří i nenápadnost. Tím jsme se zabývali po večeři.
I když ještě nejsme dostatečne staří na to, abychom splnili v cizokrajném kritérium dospělosti, jako hrdina letošního příběhu, naše dovednosti stačili na započetí a postupné zdolávání kritéria táborového. Člověk své znalosti využívá i pro oslovování a poznávání jmen jiných lidí. V tomto stylu uběhla poslední půl hodina před každodenní večerní modlitbou. Je ale fuška znát jedna heren táborníků, ale i vedoucích. Avšak nic by nemělo být moc jednoduché, a tak jména byla schována po celém táboře.
