Neděle ráno:
Prší. Zvonek dozvonil a všichni už byli před stany. Čekala nás osvěžující tůňka. Skvělá to věc po ránu, vyčistí hlavu a vyžene spavého ducha z těla. Zpáteční cesta šumivým lesem neuškodila. Když jsme se vrátili, udělali jsme vše, co takový správný táborník dělá. Přehodili jsme se do čistého a vyrazili na zuby. Poté nás čekal úklid stanů. U jídelních stolů už na nás čekaly konvice teplého kakaa a košíky plné vánoček. Dnes bylo na plánu „kritérko“ – hromada zábavných úkolů. Jelikož nás stále omezoval déšť, vše probíhalo pod střechou. Po obědě jsme měli krátkou siestu. Déšť se ustálil a začali jsme hru zvanou „Cesta do Galie“. Jakmile jsme skončili, dali jsme si sváču a vyrazili na kondičku. Mladší hráli rybičky, rybáře a starší se proháněli s míčem na hřišti. Jelikož jsme se zapotili, hned potom jsme hupsli do sprch a pak na mši do kaple. Oknem se linula vůně vepřa knedla zela. Když jsme se nadlábli, zahájili jsme zajímavý večerní quiz. Smrákalo se. Zalezli jsme do stanu, vlezli do spacáků a zavřeli oči s očekáváním zítřejšího dne.
Tom, Srnečci
