7. 7. 2025
V pondělí tradičně nastává poslední fáze víkendového trojlístku olympiáda - country bál - výlet. Rádcové a podrádcové odcházejí už za nedělního soumraku, zanechávaje své družiny napospas téměř dvaceti čtyřem hodinám bez jejich vedení. Potom v osiřelých skupinkách přirozeně přichází debata o tom, jak se role posunuly, kdo je teď kdo a komu může velit a že pátý nejstarší už je vlastně podpodrádce a že tedy přece jen nějakou autoritu a respekt mít musí.
V tomto stavu tábor vstane, doběhne do kádě, aby se vše stihlo, nasnídá se a pak po skupinách opustí tábořiště.
Naší cílovou destinací se letos stala Brána milosrdenství v Králíkách. Po cestě jsme zvládli hrát kolíčky, pomodlit se, popovídat si, chvíli žíznit, vystoupat závěrečný krpál a v téměř plném počtu stihnout mši. Cestu zpět jsme si z praktických důvodů (nenašli jsme nikoho, komu by se zamlouval čas návratu cca r. 2028) zkrátili autobusem. U toho všeho nám pršelo. Sice se říká, že neexistuje špatné počasí, jen špatný oděv, toto rčení nám však boty neusušilo a byli jsme rádi za návrat na známé teritorium. V tento moment vyčerpání přichází zkouška psychické odolnosti, a to tzv. únava. Ať už jde o poslouchání diplomových prací vedoucích, měření fotbalového hřiště pravítkem, stříhání trávy nůžkami na manikúru nebo o něco jiného, asi je nasnadě odhadnout, že úkolem je zkrátka udržet pozornost, zachovat si příčetnost a hlavně neusnout. Většina táborníků to statečně zvládla.
Tak nám přejte, ať únavu zvládneme i my vedoucí.
Vaše vedení
