6. 7. 2024
„Rychleji, výše, silněji.“ akhle zní heslo olympijských her. Důležité je uvědomit si, že to není nejrychleji, nejvýše a nejsilněji. To k čemu budeme naše výkony porovnávat, neboli než co budeme rychlejší nebo silnější záleží jen a jen na nás. Ať už je to průběžné první místo, náš poslední nejlepší výkon nebo výkon jednoho z našich kamarádů, překonání tohoto cíle je výborný pocit. Dnešní den byl vyhrazen právě olympijským hrám, takže každý měl mnoho příležitostí tento pocit zakusit. A i ten, kterému nebylo toto štěstí dopřáno se mohl poplácat po zádech poté co dokončil maraton. Nejkrásnější však bylo vidět, jak každý podporoval ostatní k překonání jejich vlastních cílů.
Dan Šamánek, Racci
Olympiáda, den který v sobě skrývá mnoho očekávání i obav. Začátek dne tradičně odstartoval zvoneček a fanfára, což je signál na který máme vylézt v plavkách před stany. Následovala rozcvička a místo obvyklého běhu do tůňky jsme pouze proběhli bránou, ze které stříkala voda. Po prohlídkách stanů jsme měli mši svatou, kterou sloužil otec Adam z České Třebové. V obětním průvodu se kromě hostií a vína přinášeli věci související s olympiádou, například stopky, tričko rozhodčího, švihadlo a cílová páska.
Na slavnostním nástupu jsme byli rozdělení do skupin podle míst, které souvisí s letošním tématem tábora. Poté jsme se již podle věkových skupin rozešli na stanoviště první olympijské disciplíny. My rádkyně a podrádkyně jsne začínali sprintem, zabrat nám daly i další disciplíny jako šplh na tyč a běh do svahu. Lehký pro někoho nebyl ani skok z místa, vrh koulí a hod diskem, ale po těchto disciplínách přišel na řadu zasloužený oběd a polední klid.
Po obědě nemohl chybět družinkový štafetový běh. Při odpolední svačině jsme si sdělovali své dojmy z olympiády a navzájem se povzbuzovali do následujícího amerického maratonu, který byl pro mnohé z nás největší výzvou letošní olympiády. Zhruba 4,5 km dlouhý maraton odstartoval a my jsme běželi ze všech svých sil. V cíli na nás čekal teplý čaj a spousta fandících vedoucích. Jen co jsme se trochu vzpamatovali z náročného maratonu, sešli jsme se v kostele na modlitbě. Po večeři byl dloooouuuhýýý nástup, kde vyhlásily výsledky a rozdali diplomy a medaile. Olympijský den jsme zakončili slavnostním ohněm v Jerichu.
Klárka Mužíková, Vlaštovky
