Jitřenka 2026 – 5. den – Brí a Hwin jako olympijští vlajkonoši

Naše hříbátka během dnešního dne sportovala v rozličných disciplínách pod pěti olympijskými kruhy. Celý den jsme pro čest narnijských družin zápolili tak, abychom společně s hrdiny našeho příběhu dokázali překonat nehostinnou kalormenskou poušť.

Hlásíme se vám znovu v den, kdy se celé tábořiště proměnilo v jeden obrovský olympijský stadion. Tato tradice se v Narnii udržuje od nepaměti, jelikož se tam dostala díky Křídlínovi, milovanému pegasovi prvního narnijského krále Františka, který to z obyčejného koně, jenž tahal bryčku, dotáhl až na okřídleného oře panovníka (jinými slovy, splnil si svůj americký sen). Díky tomu, že Křídlín uměl létat, se spřátelil s jinými řeckými pegasy, kteří mu předali informace ohledně sportovních klání konajících se u Olympu.

Na stanovištích, kde táborníci poměřovali své síly, bylo možné si vyzkoušet rychlý běh (protože pokud je na obzoru kalormenský tarkán, je třeba to vzít trapem), hod nebo skákání přes švihadlo. Jelikož sluníčko svítilo a bylo vcelku teplo (ovšem ne zas až tak horoucně jako během minulých dnů strávených v Kalormenu), bylo nutné pamatovat na dostatečný přísun tekutin. Největším nepřítelem slovutného hříběte totiž není únava, ale dehydratace. Kde je voda (případně šťáva), tam je taky život a kvalitnější výsledky.

Klání se dovršilo maratonem, kterému se říká královská disciplína. K našemu zklamání s námi však narnijská ani archenlandská veličenstva neběžela, protože Nejvyšší král Petr má momentálně své vlastní klání s obry na severní narnijské hranici. Doufejme, že si to s nimi pán na Cair Paravelu a císař Osamělých ostrovů vyřídí podobně, jako si to princ Korin vyřídil se zlatou tašbánskou mládeží, která se nehezky posmívala královně Zuzaně. I přes nepřítomnost králů a královen však všichni zdárně trasu uběhli a mohli si pak vychutnat skvělou krupičnou kaši k večeři.

Po večerním nástupu, při kterém jsme vyhlásili konečné pořadí a předali medaile vyrobené ze dřeva stromů v Lucernové pustině na západě Narnie, jsme si ještě sedli kolem zapáleného ohně, zazpívali si pár písniček a vyprávěli si vtipy. Od Aravis jsme pochytili vznešený kalormenský způsob vypravování, proto měl přednes jak táborníků, tak vedoucích pořádný šmrnc.

Věříme, že se po dnešním vydatném sportovním výkonu dokážeme konečně dostat za nekonečnou poušť a uvidíme vysoké hory dělící Archenland a Narnii. Protože naše dobrodružství ještě nekončí!

Vaše Vedení