Znovu se představit a dozvědět se o ostatních ještě něco nového. Zdolat cimbuří. Přeskakovat přes lano hlava nehlava. Napít. Sníst banán. Najít zapomenuté čepice. Odvážit se na indiánský žebřík. Přes řetězové lávky proletět nebo se prošourat. Přeskočit dva ploty. Vyčůrat. Nacvičit správné vytahování vlajky. Pomodlit se (už zase?!). Umýt si ruce a jít pro ešus. Jít si umýt ruce doopravdy. Poobědvat a pohovět si na dece. Smlsnout nanuka a utéct všem vosám. Napsat pohled nebo dva. Přeletět nebo prošourat kladinu přes Křišťálové jezero. Převléknout mokré plavky. Stihnout svačinu. Doposkakovat na kondiční cvičení.
Toto když táborník zvládl, tak absolvoval kritérium a má hodnost panoše. Princezna Jitřenka je také panoška a jde nám tak příkladem. Princ Jiří má v podstatě ve světě, kam se vydal získat rytířské zkušenosti, hotovo, protože potkal draka Ajaxe a dostane od něj dračí kůži. Takže vlastně žádné drama a mohli bychom pomalu jet všichni domů. Ledaže se zítra děj nějak zkomplikuje.
Vy, kdo na nás myslíte a nevypnete svůj počítač v pokoji, než vaše oči uzří nový článek, si jistě zasloužíte nějaké víc konkrétní a faktické informace. Tak to vás asi zklameme. Nevíme, kolik přesně tady bylo stupňů Celsia – ale dost. Taky nevíme, kolik bylo vosích štípanců a kolik vos to nepřežilo. Ani nikdo na večerní poradě nehlásil, kdo všechno si tu a tam fňukne. Od každého trochu („Vždyť fůru přátel máš, v slzavém údolí, no tak si jich jen važ…“). A vůbec, co by vám takové informace řekly o tom, jaké to na Jitřence doopravdy je? Prostě na nás myslete a pište!
Chcete vítěze večerní soutěže o Zlatého bludišťáka? Tak se pohodlně usaďte a představte si následující scénu. Vedoucí Matěj se otázkami ujišťuje, že děti chápou některé rytířské cnosti. Co je to trpělivost? zní otázka. A odpověď? Trpělivost je, když ty čteš a my si musíme kreslit a být zticha. Tak tu máme i ctnost upřímnosti. J
Vaše Jitřenka
