Na večerním nástupu byli Asterix s Obelixem, zavřeni do pyramidy a museli se dostat ven, aby mohli pokračovat ve stavbě paláce. Myslím si, že v tu chvíli to většině z nás došlo, náplň tohoto večera bude odvaha. Tuto domněnku o chvíli později potvrdil i Štěpán. Ještě na nástupu nás rozdělili do šesti skupin podle věku. Mladší holky, mladší kluci, starší holky, starší kluci, podrádci a rádci. Nejvíce mě vykolejilo, když řekli, že si jako podrádci máme vzít pod oblečení plavky. Bála jsem se, že nás vedoucí nechají brodit se Ontárkem nebo tůňkou. A zas tak daleko od pravdy jsem nebyla.
Na zacinkání jsme se všichni podrádci sešli u hlídky. Vedoucí nás vyzvali, abychom mlčeli, kdo promluví, odvahu nesplní. Následně jsme si zavázali oči a chytili se za ruce. Potom se nás vedoucí snažili zmást, a tak nás vodili různě po tábořišti. Po pár minutách jsme došli k plachtě, kde jsme se konečně mohli posadit. Byl nám přečten příběh z Bible, kde tématikou byla bažina. Potom už nastalo jen hrobové ticho. Od teď už odvahu bude plnit každý sám za sebe.
Najednou se mnou někdo zatřepal. To mě vytrhlo z mých myšlenek. „Vstávej,“ zašeptal někdo za mnou. S radostí jsem se zvedla, z toho sezení mě už všechno bolelo. Vedoucí mě sice vedli za sebou, ale i tak jsem se bála, že někde zakopnu. To se naštěstí nestalo a mně se úspěšně podařilo dojít, jak jsem po rozvázání šátku zjistila, až k lesní bažině. Vypadala jako větší louže, cca 6 m dlouhá. Podle instrukcí vedoucích jsem se přes ni měla vydat dál.
Ze začátku šlo všechno hladce, bahno mi bylo jen po kotníky. Tento optimismus mě však po pár krocích přešel, jelikož jsem se začala propadat hlouběji. V nejnáročnějším místě mi bahno sahalo až do půli lýtek. Pomalu se mě začala zmocňovat panika. Sice opodál stál Kuba s Fandou, kteří by mě kdyžtak vytáhli, ale to by znamenalo, že bych odvahu nesplnila a nezískala body pro družinku. Vidina bodů mě namotivovala a vydala jsem se bažinou dál.
Bažinou jsem úspěšně prošla, stejně jako i ostatní podrádci. Musím říct, že tohle je jeden ze zážitků, které si z letošního tábora budu určitě pamatovat.
- Verča ze Včelek
