Óda na Járu

Že lze prožít několik dní bez elektřiny a ještě při tom mít nějakou zábavu, to jsme si ověřili (nejen) ve středu, kdy se družiny utkaly spolu v mezidružinovém klání. Výsledek jedné disciplíny z tohoto zápolení si můžete přečíst o pár řádků níže - družiny se snažily vymyslet co nejkrásnější Ódu na Járu, našeho hlavního vedoucího.

Včelky

 

Jára toť mírumilovný muž,

Který nemá v ruce nůž.

Pevné sem kořeny zapustil,

do vedení tábora se pustil.

Trumpetku má signální,

a občanku legální.

Jára hezky zpívá,

a moc se usmívá.

Je to mladý vedoucí,

to je pravda pravdoucí.

Rád nám troubí raráška,

vždycky snídá trochu hráška.

Vedení mu dá velkou práci,

i přesto se mu to vyplácí.

Vstává vždycky brzy ráno,

aby bylo nachystáno.

My mu řeknem velký dík,

dostaneme za to fík.

 

Srnci

(tuto báseň, narozdíl od předchozího díla, nevymýšlela celá družinka, ale jen jeden jediný družiník - Jakub Švejnoha!) 

Jára je dobrý chlap,

protože nás má všechny rád.

A když řekneš „Járuš Šimůnkuš“,

všichni odpoví „Vládce náš, slunce naše jasné“.

Umí také hodně sportů,

na narozeniny dostává hodně dortů.

V kostele hezky zpívá,

a když je vedro, tak hezký šátek mívá.

Je to hlavní vedoucí

a baví ho to na slunci.

Je kamarád všech,

a nádech má jak měch.

Do tůňky se ke všem připojí,

zpátky zase odpojí.

Je i inteligentní

a k ženám gentlemanský.

Vždy se usmívá,

ale také někdy kárá.

Běží velmi svižně

a směrem trochu jižně.

Je mu kolem dvaceti tří

a nejradši spí.

Programy vymýšlí chytře,

i též dobře.

Je srandovní,

ale někdy nerozhodný.

Hbitý, rychlý, inteligentní,

jsou vlastnosti jeho povahy.

Zpívá skvěle,

ale NE falešně.

Jeho zástupci jsou Vojta a Woyta,

je to dobrá dvojka.

Je skvělý chlap,

co nás má všechny stejně rád.