5. července 2017
Klášterec nad Orlicí
Ahoj mami,
dneska byla pouť! Protože tu máme kapli zasvěcenou svatému Cyrilu a Metoději. Mše svatá začala právě v té kapli a slavnostním průvodem jsme se přesunuli do kostela. Vojty říkal, že papež je šéf církve, stejně jako Jára šéfuje našemu táboru, ale Bůh je ještě nad papežem, stejně jako Viki nad Járou. Akorát, že když jsem se ptala Járy, jestli by musel běhat slalomek, kdyby mu to Viki zadal, tak řekl, že spolu běží už dlouho. Tak to nechápu. Ale až budu dospělá já, myslím, že nebudu muset nikoho poslouchat. To dospělí přece nemusí. A pak se mi ještě líbilo, že Ježíš je hlava a my jsme údy, takže každý máme jiný úkol. Ten, kdo je noha, tak má chodit a nekecat do práce ruce. Takže vyřiď taťkovi, že ti nemusí mluvit do vaření.
Představ si, že dneska byla kondička už dopoledne, takže nám na oběd fakt vyhládlo. Konečně bylo krásně a ve volnu jsme mohli odpočívat na dece. Vybarvovala jsem si zápisník, takže už vůbec není černobílý. Doufám, že si toho zítra vedoucí všimnou při prohlídce pořádku. Na tom obrázku stanu jsem si dala totiž obzvlášť záležet. Odpoledne jsme měli takovou hru v lese. Povedlo se mi přinést dva penízky. Vedoucí nás chytali, ale mě chytili jenom pětkrát. A víš, co se mi dneska líbilo úplně nejvíc? Učili jsme se kántry. Moje rádkyně říkala, že mi to moc jde. Tobě by se to určitě taky líbilo. Možná tě to doma naučím, ale potřebovala bych kluka, aby se to mohl naučit i taťka. Kluka tančit neumím.
Když teď nad tím přemýšlím, kondička byla sice ráno, ale přehazku jsme hrály večer. Dneska jsme zase prohrály, ale to nevadí, příště vyhrajem. Doufám. Rádkyně to říkala. Večer byl takový koncert. Každý mohl zahrát na co umí. Já jsem nehrála, protože jsem se bála. Ale moc se mi líbili vedoucí, kteří hráli na pivo. Byli takoví zelení a Martě to vůbec nešlo. Ti vedoucí jsou fakt někdy srandovní.
Mami, za chvilku přijde bouřka, vedoucí to říkali. Tak už radši zhasnu baterku. Mysli na mě, ať se nebojím.
Mám tě ráda. I taťku.
Tvoje Nelinka
