Moji kamarádi a zároveň družníci už byli připraveni a netrpělivě vykřikovali mé jméno. I po té chvíli plné stresu jsme slavili úspěch. Z náměstíčka jsme za hudby trpaslíků vybíhali šestí ze sedmi. Rychle jsme bosí proběhli lesem a začali cvičit. Tůňka byla hodně studená, a proto jsme se zahřáli svižným během do tábora. Po ranní hygieně následovaly prohlídky našich krásně uklizených stanů. Pro příklad uvedeme citaci z deníku Martina Štefky: ‚‚Jsem udiven krásou tohoto stanu,‘‘ napsal praktikant Láďa. Ke snídani jsme si na rohlík namazali čokolku. Po nástupu jsme se odebrali na slavnostní mši svatou. Na svačinu každý dostal broskev. A právě nyní začala ta aktivita, na kterou jsme se celý rok těšili.
Kritérium! Některým se dařilo dobře, jiným hůře, ale stejně jsme ho nakonec všichni zdárně splnili. K obědu bylo výtečně připravené knedlo – vepřo – zelo a poté všemi očekávané volno a oddech. Po pokračování v plnění kritéria a jogurtové svačině byl svolán rychlý nástup pro ujasnění okolností týkajících se tělesně prospěšného programu – kondičky. Naší družince se mimořádně dařilo ve fotbale. Prohráli jsme jen 4:0 a to je opravdu skvělý výkon. Proběhnutím Malé Ameriky jsme zakončili kondičku a po příjemném osprchování, večerním volnu a špagetové večeři jsme si na nástupu vyzkoušeli vytáhnout legendární meč Excalibr. Ten zvolil dvě dívky, ale zjistili jsme, že se zmýlil, protože ho při druhém pokusu bohužel nevytáhly. Tak jsme zatím našeho anglického krále, či královnu nenašli. Nádherným zakončením byla modlitba v kostele při svitu pochodní.
Racci
