První den tábora proběhl nad očekávání výborně. Jistě také proto, že počasí se umoudřilo, mraky tlumící od rána naši radost se rozestoupily a jitřenkové první odpoledne mělo krásné polojasno. Po osmělovacích hrách na louce jsme slavili mši svatou s otcem Jarkem Čuprem, pro kterého to byla tečka za čtrnáctidenním působením na táboře. (Když jsme se bavili o tom, jaké evangelium použít při sobotní mši svaté s nedělní platností, a když pochyboval, zda se hodí text s Kristovým „oheň jsem přišel přinést na zemi“, navrhovala jsem, ať to nemění a káže o večerním táborovém ohni. Nicméně on už uvažoval o tom, o čem kázat v neděli v Brně, z čehož bylo patrné, že si na něj civilizace už dosáhla…) Protože náš čas byl dobrý, stihli jsme večerní posezení u táborového ohně. Tam se počal odvíjet také náš celotáborový příběh, kterým je letos dobrodružství prince Jiřího a draka Ajaxe.

Právě od tohoto příběhu jsou odvozeny roztodivné názvy našich družin. Družiny jsme dnes vyfotili a zavěsíme je do samostatné fotogalerie tak, abyste věděli, které dítě je ve které a mohli případné důležité neodkladnosti řešit s jejich vedoucími, jejichž telefonní čísla budou také vyvěšena. Ale to jen pro jistotu. Prosíme těchto kontaktů skutečně využívat jen v krajním případě, aby chod družin a táborový život dětí nebyly narušeny.

Drak Ajax je původem z planety Venuše. Dozvěděli jsme se, že se z ní na Zemi musí letět 150 let. I tak je to dost nepředstavitelné. Zaslechla jsem, jak se dva táborníci z družiny Dobromilů baví o nekonečnosti vesmíru. Vesmír má různé dimenze, které jsou od sebe odděleny steroidy. Celá družina se dělí na ty, kdo uznávají, že Pluto není planeta, a na ty, kdo na tom stále trvají. Mno. Důležité je to, že prvního dne ještě nebyla „bojovka“, jak se ujišťoval jeden táborník.

Noc nebyla tak chladná, jak jsme se obávali. Zato byla krátká. Děti totiž ráno tvrdohlavě trvaly na tom, že už spát nebudou, takže při ranní hlídce byl vedoucí asi jediný, kdo nic neříkal. Zajímavě to vysvětlovala jedna dívka: „Maminka mi slíbila, že na táboře budeme vstávat brzy. Asi v 6 hodin.“ No, máme další bod do každoročního předtáborového dopisu rodičům. Taktedy prvního dne jsme ještě neseběhli do tůně, ale skutečně to bylo spíše z organizačních důvodů než kvůli zimě. Kéž nám přízeň počasí vydrží.

I za to jsme prosili při ranní modlitbě. Také jsme se seznámili s tím, co to je být milodrsný. Poté následovalo už zdolávání panošských dovedností. Po vzoru táborového kritéria si děti ověřují, co všechno dokážou. Pozval je k tomu král Zdeněk, což je tatínek Jirky – prince Jiřího. Původně dostal vedoucí Evžen zadání namotivovat děti při scénce k tomu, aby chtěly svým úsilím přispět princi Jiřímu a tvořit jeho družinu. Co z toho ve výsledku bylo? No, zdá se, že král Zdeněk má poněkud problémy s pamětí. Obávám se, aby se letos celotáborová hra nezvrhla (podobně jako před lety v hru o získání kabelky Desigual pro princeznu Jitřenku) v hru o Alzheimerově chorobě. Ale i v tom všem skvěle zvítězíme.

Tak nám držte palce a už prosím odneste ty své dopisy na poštu, ať je tu zítra máme.

vedoucí Mariana