Jak jste asi pochopili, letos jsme se v celotáborové ideji vrátili ke knize Kůň a jeho chlapec od C. S. Lewise. Příběh právě dnes vyvrcholil bitvou o hrad Anvard v Archenlandu, při které se rozhodovalo také o osudu Narnie. Šikovní inženýři táborového programu (Bety a Marek) rozhodli, že bitvu prožijeme 3D a proběhla dopoledne na louce. Byl to sukces. Technicky se to dá popsat jako rozvinutá lesní hra, ale ve skutečnosti šlo o všechno – jak dětem jako obráncům hradu ztvárněného konstrukcí z matraček, tak i dobyvatelům. Ti druzí byli po líté bitvě poraženi na hlavu. Na štěstí nebyl nikdo vážně raněn, nýbrž dobyvatelé postupně padli a podařilo se uchránit je před další újmou („už po nich nešlapte, už leží“). Fakt to byla zábava. Podívejte se na video. Později přibude také video z podvečerní modlitby.
Několik negativních tvrzení: Nebylo tak horko. Neservali se u fotbalu (na rozdíl od Rybičky, rybičky, rybáři jedou). Děti už nemají žádné čisté spodní prádlo. Nikomu to nevadí. Nikdo nefrfnil s jídlem – byly buchtičky s krémem. Nemělo to chybu. Večer u táborového ohně nezůstalo jedno oko suché.
Dnes byl skutečně pátek a na všechny to tak nějak dolehlo. Někdo ze zvyku pláče. Dospělí spíše upadají do sentimentu a bilancují. Vidíme, že se všechny děti zlepšily a že ještě tak týden tábora by je fakt posunul. Večer proběhlo opravdu působivé „pasování“ dětí na ochránce Narnie. Z táborového ohně nás odvolali vyslanci Narnie, které perfektně ztvárnila technická sekce (kuchařky, zdravotnice, technici, závozník, otec Hardy). Přáli bychom vám vidět vycházet je u brány ze zšeřelého lesa, s reflektory za zády. Dočista sen noci svatojánské. Pak jsme se k ohni vrátili a zpívali a přemítali. Pojedeme ještě někdy? Vydrží naše přátelství stále živé?
Název článku odkazuje na duchovní impulz, který celkem spontánně vyplynul jak z narnijského příběhu, tak z liturgických textů a promluv. Některé zdi musíme bořit – zdi nepřátelství a bariéry mezi námi. Jiné musíme stavět – ty k obraně před zlem. Budeme si to pamatovat.
Vaše Jitřenková jízda
