Shrnutí: Opravdu je hodně horko. (Přáli bychom Vám vidět tu modrou oblohu po ránu a hvězdnou klenbu v noci, cestou na čištění zubů.) Bojujeme s tím s pomocí stínu, pokrývek hlavy, wapky a mimořádných návštěv Ontária a tůněk. Děti jsou skvělé. Zvládly kompletní tradiční olympijský program a večer k tomu ještě i táborový oheň.
Podrobnosti:
- Přijel Igor. Kdo ho znáte, víte. Pro ostatní: to je, jako když do vesničky střediskové přijede Štefan. Družiny se o něj téměř popraly, bude patrně hostovat hned v několika. Ve středu ráno se také uskutečnila akustická rozcvička, lépe řečeno měli jsme rozcvičku nikoli s reprodukovanou, ale se živou hudbou. Velmi jitřenkové.
- Jak dopadl maratón? Všechny děti běžely, docela slušně dlouhou trať (cca 1.6 km), na kterou měly už natrénováno ze tří kondiček. „Historie se opakuje,“ poznamenala vedoucí Bětka, když viděla finiš své dcery Helenky s Matyldou, dcerou bývalých táborníků, která v poslední vteřině urvala prvenství v tomto osobním souboji. Obě doběhly první z děvčat. „Historie se opakuje. Tatínek Helenky také zkrátka nevyhrál maraton, když byl na běhu taky tatínek Matyldy.“
- Jak bylo celý den horko, cítili jsme potřebu to dětem nějak kompenzovat. A tak jsme po sportování namísto do sprchy šli mýt do tůněk. Ehm, mýt. Kdo by řekl, že se ve vodě zvedne taková vrstva bahýnka. Vedoucí Matěj zhodnotil, že kdo dnes nemá jehličí za trenkama, ten se nemyl.
- K táborovému ohni – my jsme dali do propozic, že máte děti naučit písničku Jožin z bažin? Nebo jak se stalo, že ji tolik dětí žádalo zahrát u táborového ohně? Kapela už na to byla připravená, takže Jožin z bažin proběhl a velká spousta děcek fakt zpívala. Kam se hrabe Pacifický rychlovlak…
- Vím, že vy to víte. Ale nemůžeme to nezmínit. Tu druhově danou vášeň dětí pro kameny. Obdivují je, přenášejí, shromažďují, ztrácejí, oplakávají… Dnes jeden chlapec přišel na svačinu s kloboučkem téměř naplněným hrubým štěrkem. „Co to máš?“ „To jsou krásné kamínky, co jsem během dne nasbíral. Podívej, tenhle má takové blyštivé žilky...“ „A kde jsi je našel?“ „Ále, támhle je jich takový kopeček.“ Toho stavebního materiálu měl v čepici nejméně 0.5 kg.
- Sdílení z večerní porady o tom, jak uspává Evžen. „Musel jsem uspávat, když naše druhá vedoucí si šla odpočnout. Mám problém, dostat se do těch stanů...“ „Haha, Evžen uspává venku a pak jen dítě šoupne dovnitř. Hahaha.“ „Jste ... Dovnitř ještě vlezu, ale ty děcka tam pak nemají místo. A když chci pak ven, musím ten stan rozšněrovat.“ J „S brečícím chlapečkem jsme dneska řešili ten stesk. Tak jsem mu řekl, do soboty budu Tvoje maminka já. On na to, že nemám dlouhý vlasy. Když jsme to vyřešili, tak že prý nemám dlouhý prsa.“ Nemá to ten Evžen lehké.
Vaše Jitřenková jízda
