Chvilka kuchyňské poezie 2

Druhý táborový den ve verších kuchyňské veršotepkyně Libušky. Poznámka: Poslední sloka je inspirována skutečnou události, kdy vedoucí Enca po sluneční lázni vypadá… vypadá…, no jako zebra v bílo-červeném provedení.

Jó, tam na Americe…

Sýkorky i Včelky

prolet mají velký.

Ještěrka zas vyhřívá se

a ve vší té světa kráse

Čápi číhaj u tůňky

na Žabky, kvak a žbluňky

jak tak skáčou do Ontárka.

Beruška nektar saje

ovocná šťáva – ta je!

 

Jó, tam na Americe…

Kamzíci plní své tužby

u táborové služby.

Co to dupe? Ufoni?

To přeběhli Mufloni.

Racek prohnal Vlaštovku

Srnec ztratil kšiltovku

Liška s Jelenem plká

kdo to chytil Vlka?

A že mám k přehánění sklon

nevíte? Je tu jeden slon.

 

Jó, tam na Americe…

Po Andělu hnedle

šlápnul trochu vedle

chytil Viki blanac

ohrádka je na dranc.

Není žádné trdlo

holt to prkno prdlo.

Odešla tak ohrádka

zaplakala zahrádka.

Však už pěkně shnilé bylo

vytvoříme nové dílo.

Pro Vikiho není v plánu

pouštěti ho k porcelánu.

 

Jó, tam na Americe…

To byl jeden zase

v dopoledním čase

do trávy si leh.

Usnul takhle v kvítí

a jak slunko svítí

zaspal času běh.

V zelené náruči

v břiše mu nekruší

pravidelný dech.

Jak chrní, ó běda

necítí oběda

jen mu voní mech.

Zčervenal jak rak

překvapil své druhy

spálené měl pruhy

to je teda pech.

Po tom všem, inu

přijde na svačinu

a po jogurtíčku

běží na kondičku – to je druhý běh.

 

Jó, tam na Americe…