O břízce dnes je tu zmínka co vyrostla ze semínka:
V bouři jednou, to byl kravál vítr prudký mě sem zavál. Uhnízdím se v zemi kde tak dobře je mi u Saloonu v zahrádce skoro v malé zahrádce.
Vhodné je tu klíma
jaro - podzim - zima závěje, i sněhu tání deštivé dny i křik kání na Americe je prima!
Však tábory jsou noční můra! Až mě z toho bolí kůra jsou to teda krušné chvíle: ke kořenům děti milé vylejí mi, aj! kakao i čaj.
|
Rostu pak jen líně otravuje cukr v hlíně. I z polívky nudle ležela tam tudle sežrala je myška a vsákla se jíška.
Z vaší krmě, inu nerostu, jen hynu též povídaly třešně zlobí je to děsně zkuste vy zas jísti hlínu...
Ale zato hraní! I bříza se klaní kytara - housle - trubka ke zpěvu mě nutká až se listí chvěje když mládež hrá, pěje.
Tož, takový je rok na Americe...
|
„Teta kuchařka“ Libuška Kapelová