Místo: Samota Amerika
Na vlnách podivna. Kdo nezažil, nepochopí. Přežití nemusí nutně znamenat výhru... . Fyzicky i psychicky náročné setkání pro účastníky nad 14 let věku. Setkání je od čtvrtečního večera do neděle, je potřebné páteční uvolnění ze školy. Pro úspěšnou účast je nutné detailní pochopení všech částí informace k akci, především informací v indíciích.
Fyzicky a psychicky náročné jarní setkání v nejasném termínu 22.-25.2.2024
Setkání vede: Secret information (létají pouze v temnu a zatraceně nízko)
Netradiční náročné setkání v duchu starých časů. Nic není zaručeno, nic není nachystáno, nikdo není připraven, vše se zdá být jaksi podivné ... A přece oheň v drsném koutu Země plane a poblíž něj se choulí postava s žhnoucím srdcem k místu i času, odolná k nástrahám okolí, nezlomná v úmyslu žít a toužící vidět vysněné ... Kdo pochopí, neváhá .... Kdo zaváhá ....
Pro koho je setkání určeno:
Pouze pro osoby s ohněm v duši a fyzicky nezlomné, starší 14 let, výjimky vyřizuje Vousatý stařec.
Program:
Být či nebýt?
Vezměte s sebou:
Toť otázka. Kdo nebude vybaven, nebude ani připraven. A kdo není připraven, než se naděje, stojí jen opodál ... Indície napoví …
Doprava na setkání:
n/a - viz indície níže nebo 606702621
Cena setkání:
Vykoupeno zlatem a zalito potem...
Přihlášení na ...... :
Počet míst striktně omezen! Intuice vyžadována!
Tě.... se na vás! ... Opravdu ? ... Kdo? ... Co? ... Děti, děti... !
Co dodat?
První indície:
Inzerát v místních novinách:
Vyjeďte s naší cestovní agenturou na luxusní dovolenou plnou zážitků. Ubytujeme Vás v našich
čtyřhvězdičkových apartmánech s veškerými službami úrovně All Inclusive, s každodenní možností využití wellness a místních vyhlášených masérů. Potraviny, ze kterých naši michelinští kuchaři tvoří, jsou převážně lokální produkce vysoké kvality s Bio certifikáty. Luxusní prostředí pro stolování s jídelní pozlacenou keramikou od čínského umělce Nianzhën Píng‘an jen podtrhne Vaše unikátní kulinářské zážitky. Písčité pláže v dohledu se zaručeným celodenním slunečním svitem zajistí Vaše nevšední relaxační prožitky. Těšíme se na Vaše spokojené úsměvy.
Vaše cestovní agentura Monuriki
. . .
Poslední indície:
Měsíc nesvítí, stezky zarostly houštím a trny.
Mlžný opar činí již tak temnou noc ještě tajemnější.
Pravidelný hluk z dáli a podivné zvuky z okolí dovádí k šílenství.
Čas plyne pomalu, není jasné, kde má počátku a kde konce.
Kdy to všechno skončí !?!
…
Z vyprávění Vousatého starce:
Stalo se to dávno, byl jsem ještě mlád, procházel jsem se po pláži, když jsem uviděl ve vlnách poskakovat láhev. Houpala se tam jako malá lodička a s každým příbojem se přibližovala ke břehu. Po nějaké době jsem ji svíral ve svých rukou. I přes špinavé a poškrábané sklo bylo patrné, že uvnitř něco je. Vzal jsem tedy, tuto mořem vyvrženou věc, s sebou do svého domova.
V láhvi byl z části rozmočený list, neuměle popsaný tužkou, místy rozmazaný slanou vodou. Z počátku jsem měl pocit, že jde o jedno z těch psaníček, které hází děti do vln moře v naději, že jim někdo odepíše. Po chvíli zkoumání se ale ukázalo, že to tak docela není.
Z nerozmočených částí bylo možné i něco přečíst:
Drahá rodino a přátelé!
Konám poslední pokus, jak se spojit s civilizací. Jsem již na pokraji sil a každý další pohyb mne velmi vyčerpává. Kéž bych nebyl dříve tak bláhový! Na své cesty jsem vždy bral jen to, co jsem si myslel, že bude užitečné. Ale teď vidím, že to byla jenom chiméra. Když už se mi v této strastiplné situaci podaří ulovit nebo najít něco k snědku, nemám nic, čím bych to zpracoval nebo naporcoval. Nemám ani nic, kam bych potravu vložil a ohřál, nemám ani nástroje, kterými bych si oheň bez zranění rukou připravil a udržoval. Musím spoléhat na sluneční svit, který jediný osvítí krajinu a věci kolem mne. Nemaje pevnou střechu nad hlavou choulím se v noci zimou a jen vzpomínám na teplou přikrývku v mém domově. Sice jsem nalezl pramen s čistou vodou, ale vždy se mohu jen krátce napít, jak se vzdálím, sužuje mne svíravá žízeň. Už jsem si trochu navykl rozeznávat zvuky okolí, ale dříve mne neustále děsily a vadilo mě, že nevidím, odkud přicházejí.
Už nemohu dál. Pokud se nestane něco mimořádného, až naleznete tento list, je pravděpodobné, že již ……
Ostatní text i podpis s adresou rodiny již byly nečitelné.
Seděl jsem jako omámený. Hlavou se mi neustále honilo, zda by ještě byla naděje na záchranu. Nějaké indície, kde hledat, přece jenom byly.
VYRÁŽÍM!!! Budu sám???
Temný hlas v pozadí:
„ To zní jako naděje. … Spojme naše osudy s jeho životem. … Bude záležet jen na nás, zda bude naše výprava úspěšná. Pokud přežijeme, rozhoří se oheň v našich srdcích a my najdeme i své následovníky. Bude to nová naděje pro zhýralé a marnivé lidstvo. … Děkuji bratři! … Nuž pojďme se připravit!“
