Komu připadá, že je to jen několik „kolikrát se ještě vyspím“ od doby, kdy loni jitřenková vlajka naposledy sjela ze stožáru, a že jsme snad ani pořádně neskončili a už jsme zase tady, toho musíme poněkud opravit. Nejen že ledasjaký táborník od té doby začal číst a psát, sám si rovná prádlo do skříně, neodmlouvá na „vezmi si ještě košilku“ a přestal se hrbit při jídle. Především došlo k velkým změnám v Narnii – tam uplynula hezká řádka let a generací a to, že právě teď vyplouvá z přístavu narnijská loď zvaná Jitřní poutník, je předznamenání velkého dobrodružství, do kterého táborníci vpadají rovnýma nohama už od prvního táborového ohně.
Tak tedy pojďte s námi prožívat Jitřenku 2015. Myslete na nás, ať máme dobré počasí, dobrou náladu a dobrou stravu. Myslete na malé táborníky a honem napište dopis, pokud jste jej už dávno nehodili na poštu. Letos nebude k dispozici elektronická kniha vzkazů. Nabízíme, že vytiskneme dopis, pokud ho pošlete mailem na 88EsVWbm68FjGKlg7gLhTj.
Jak se dočtete na Jitřenka Radosti, k případné komunikaci ohledně Vašeho dítěte jsou k dispozici kontakty na vedoucí družin. Prosím, nevolejte zbytečně. O děti je postaráno a čas tábora slouží také k tomu, aby si od sebe „odpočinuli“ rodiče i děti. A my potřebujeme být s nimi a ne u počítačů nebo postávat na kamenech, kde je zrovna signál… Věříme, že to chápete. Nicméně v důležitých věcech lze čísla využít. Ve které družině je Vaše dítě, poznáte z fotogalerie družin.
Díky vedoucí Bětce vzniklo opravdu sofistikované rozdělení dětí do družin a stanů – snad tedy ke spokojenosti všech. Inu, na Jitřním poutníkovi musí vše klapat, tak harmonogramy nešetříme. Vznikaly ještě včera do noci. Také jsme opravili přihlašování na bourání stanů 22. srpna. Kdo chcete přijet pomoci, tak se, prosíme, přihlaste s uvedením počtu osob a času, kdy byste přijeli. Budeme Vás pak kontaktovat.
Příprava Jitřenky včera opravdu kulminovala. Postupně na tábor přibylo na 20 vedoucích. Po krátkém zácviku se z nich stali námořníci Jitřního poutníka. Trénink a fyzické přezkoušení proběhly na Pastvinské přehradě večer. Nikdo se neutopil – ani Evžen, který tuto profesní přípravu zorganizoval. Naopak se vykroutil z úkolu připravit kázání na mši. Takže se můžeme spolehnout, že slovo Páně bude hlásáno profesionálně – totiž otcem Jarkem Čuprem, se kterým budeme první táborovou mši svatou slavit v sobotu v podvečer. V pondělí očekáváme příjezd P. Pavla Lišky – Hardyho z Jižních Čech. Jeho člun by nás měl zastihnout někdo u břehů Kalornie, patrně. I další vedoucí se v pátek činili. Probudit ze spánku zvířátka (dostane se ta skvělá přehlídka do fotogalerie, Járo?); nachystat stejnokroje (táborová trička) pro všechny plavčíky; nechat zbourat ty správné stany a nenechat nezbourat ty nesprávné (nebo naopak?); něco ještě naspat; rozhodnout tisíc maličkostí; vrátit se z Aljašky (U. S.), uklidit Aljašku (zdejší) a podobně. Rozhodovala se například nikoli jen akademická otázka, co je na táboře horší – zda vši nebo vosy. (Další řádky jsou pouze pro otrlé, maminky mohou už odejít, nic důležitého se už nedočtou.)
Protože k vosám můžete zaujmout různý postoj. Očekáváme, že část plavčíků zachvátí panika. U druhé skupiny lze předpokládat, že naopak budou vosy ignorovat. To není dobrá kombinace – jedni vosy rozdráždí a druzí před nimi neuhnou L. Do toho patrně vedoucí Álí začne hlava nehlava vosy půlit lžičkou, jak ho známe. Vrchní vedení rozhodlo pořídit 8 plácaček. Obstaráním pověřen Oktavián. Mise splněna. Dále doufáme, že vedoucí Ludva rovněž zasáhne nějakým brutálním a radikálním opatřením (například aktualizuje lapače). Ovšem bude to stačit? Bude to stačit, abychom pak mohli říci, že vši jsou horší než vosy? A budou letos nějaké vši?
O těchto tématech Vás v dalších článcích nebudeme informovat. Budeme psát o počasí, co bylo k obědu dobrého a o co pamětihodného plavčíci Jitřního poutníka vykonali. A to už od zítřka.
Zachovejte nám přízeň a choďte brzy spát! Večerka pro dnešek stanovena jako individuální.
vedoucí Mariana
