To ale nevadí, těšení je velké a zvědavost, co budeme letos zažívat, ještě větší. Kluci se těší na nové zážitky a na kamarády. Příjezd, nástup a přivítání s ostatními. Počasí nám trochu nepřeje, tak snad se vyčasí a prohřeje nás sluníčko svými paprsky.
Večer máme místo ohně uvítací večer se zpíváním v Saloonu, kde se dělíme o to, co je u každého nového, co ubylo a co naopak přibylo. Také jaké máme domácí mazlíčci, jak jim říkáme a jak se mají :)… Po úvodní scénce, kdy mezi nás přichází Jeníček s Peťulililililinkou, odcházíme na cestu časem až na úplný počátek všeho. Spojeni za ruce v jednoho dlouhého hada jdeme k Ontáriu, kde k nám promlouvá Hospodin.
Jaké to asi bylo? Na počátku všeho, kdy nebylo nic, a Hospodin se rozhodl, že to „nic“ pozdvihne a promění to v „něco“. Během chvíle se nad temnými vodami začal vznášet Duch Boží… A vzápětí slyšíme: Budiž světlo! A bylo světlo. A Hospodin viděl, že je to dobré. Oči dětí planou, nevěří vlastním očím, nechápou. A my?My v srdci cítíme, že je dobré to světlo udržovat a nenechat uhasnout.
Tak dobrou krásnou první noc!
maminka Džábula
