Tichá noc, svatá noc

V Narnii začalo tání. Ještě nevíme, co to znamená, ale určitě to něco znamenat musí. Obrazně to asi vyjadřuje to, co je jasné – zlomila se nejen dějová linka, ale i Jitřenka. Jsme za půlkou, máme za sebou olympiádu, už se jen třikrát vyspíme…

Ale ke středě pěkně popořádku. Zajímá vás, jak to bylo? („Říkej to, říkej to!“ žadonil by teď jistě táborník
Laurí, jehož mateřštinou je němčina.) Prasátko Pepin nepřišlo, zato jeho otec, Anna, Elsa, ovečka
Shaun a Jack Sparrow ano. Vznikla z toho poněkud dada úvodní scénka pro olympiádu, kterou patrně
nikdo nepochopil. Určitě ji nikdo nepochopil. Naštěstí ovečka přinesla v čumáčku olympijské kruhy a
nějak to celé vyplynulo. Ale, víte, na Jitřence má všechno své tempo. A tak se to vsáklo. Čtyři
disciplíny dopoledne, čtyři odpoledne. Některé pro srandu králíkům, některé doopravdické. Vše podle
harmonogramu a se šarmem. Závěrečným bodem nemůže být nic jiného než maratonský běh.
Jitřenkové děti naštěstí hodně žijí přítomným okamžikem, takže nemají ke kondičním běhům odpor
(zpravidla si na ně ani nevzpomenou, dokud nenadejdou). Na tomto principu jsme absolvovali asi tři
běhy na minitrase vatikán, když dnes měly děti vystřihnout nějakých 900 m. Představte si, že oni to dali.
A v dobré kondici. Vůbec zatím máme velmi dobré zdravotní skóre. Bohu dík, marodka zeje
prázdnotou. Jistě za to může dobré počasí a také důraz na prevenci v přístupu zdravotnice babičky
Evičky. Jak jinak posuzovat citlivou práci s placebo efektem v podobě mentolových pastilek proti kašli,
pláči, hučení v uších, nespavosti i bolavému koleni. V družině Edmundů už mají dva vypadlé/vytržené
zuby!
K tomu maratonu ještě jedna dobrá hláška: „Může se na maratonském běhu předbíhat?“ ptá se
táborník. Álí: „Ne. Kdo bude předbíhat, půjde na slalomek.“ A od Álího ještě jedna další: „A Álí, proč
je Budu jako strom kostelová písnička, zatímco Dva roky prázdnin ne?“ Co na to říct?
Závěrem jen řečnická otázka – jak se vám líbí titulek článku? Možná zní jako klišé. Ale věřte, pro nás
má zcela konkrétní obsah. Zvlášť dnes, ve středu. Inu, Vánoce nemusí být pouze jednou do roka,
v Narnii je vše možné. Nicméně všechno mohlo být jinak. Alternativním nadpisem bylo „Vytřete si
pavouky zadek“, ale zas asi by nebylo nejlepší, pokud by takový titulek svítil na webu. Víte, to bylo
tak. Jedna vedoucí se odjakživa bojí pavouků. Jenže když Sárinka už 10 minut po večerce ještě nebyla
schopna ulehnout a ukázalo se, že je to kvůli nějakému dalšímu pavoukovi-johaně, tak tato vedoucí
po celodenním vysilujícím výletu chladnokrevně vzala papírový kapesník, nabrala johanu a kapesník
strčila do kapsy. Pak dlouho nic a zapomnění. A pak jednou ta vedoucí sedí v oné místnosti a až už je
pozdě, zjistí, že tam došel toaletní papír… Takové paradoxy se nám stávají v jednom kuse.
Vaše Vánoční Jitřenka