Jsme naplněni vděčností, že letošní Jitřenka vůbec proběhla. Dost na tom by bylo. Ale když ona byla zase krásná. Budeme vzpomínat na nebývale teplá rána, jež si vynutila osvěžení v tůňce už v neděli. Budeme vzpomínat na skvělou hudbu. Na známý příběh o Ajaxovi znovu vyprávěný známým hlasem otce Martina jako kdysi. Na každé dítě v družině, na každého vedoucího – rytíře. Na skvělé polévky, hlavní jídla i deserty… Na všechny vypadené zoubky (měsíc zrající kukuřice byl přejmenován na měsíc padajících zoubků). Bety jistě napíše ještě hodnotící článek, kde vzpomene každou jednu krásnou maličkost. Až se to vše trochu usadí. Tak jen zas pár pátečních střípků, pro naši paměť a pro obveselení přespoleních…
(Mimochodem, Betynka byla letos poprvé na Jitřence bez tatínka. To ovšem děti nezaznamenaly. Tábornice Lucka: „Mariano, a táta Betynky, ten Viky, je taky dobrý.“)
Dnes nám poprvé déšť zamíchal programem. Odpoledne nemohl proběhnout dopodrobna plánovaný ples a na něm pasování na rytíře. Nechtěli jsme to odpískat, protože v těchto chvílích se dětem měl před očima završit pohádkový příběh. (Dokázali jsme odolat pokušení uspořádat svatbu. Zas takové klišé to nebylo.) Museli jsme událost přesunout pod střechu, konkrétně do Sednice a Saloonu. Byla to velká improvizace a opravdu krásně se povedla. V Saloonu hrála živá hudba ve folk a country stylu. V Sednici jsme řádili v tanečním stylu. Táborový oheň nakonec mohl být. Krásný, se scénkou, vtipy, písňovými novinkami i stařinkami.
Jitřenka ještě trvá, ale ve skutečnosti už ji demontujeme, když plánujeme průběh soboty. Jak všechno zaarchivovat, uklidit, zbourat. Pěkně děkujeme všem, kdo přijedou na pomoc. Z důvodu letošní zdravotní situace musíme všichni opustit tábořiště velmi náhle. Což je šílené, pokud se chceme snažit aspoň trochu uklidit. Ale zase velkou příležitostí, pokud bychom chtěli podniknout něco ještě i odpoledne. To je oslí můstek na půvabný vtip: Evžen chce s Hankou přejet do Neratova, který slaví pouť, ale zjistil, že tam se už bohužel neubytuje. Tak gůgloval a zjistil, že nejbližší ubytování je v Polsku, hotel Korona.
Ještě stručný návod na převzetí dítěte po skončení Jitřenky: Zaprvé, nechtě dítě vymluvit. Respektive (jak doporučuje Ajka), buďte to Vy, kdo jako první „schytá“ tu nálož vyprávění a zážitků. Protože podruhé už to asi nebude komplet a tak bezprostřední. Pak patrně dítě usne na nějakých deset hodin. Pak asi týden bude zpívat různé ukazovačky. Zadruhé, připravte se na to, že některé děti budou možná chtít doma ledacos polepit jitřenkovými poštovními známkami. Bohužel, patrně se fakt nedají použít na dopisy, jak se dohadovaly některé děti. Zato kachličky, ledničky, skříněčky… No, rádi uslyšíme, co se u vás doma stane.
Tak už honem vyčistit pyžama a zalézt do zubů.
Mariana
