Víte o tom, že tábor letos tvoří skupiny dělníků, které staví úseky tansamerické železnice? A že za zdolávání táborových zkoušek získávají pražce a další suroviny potřebné ke stavbě a že každým dnem a každým úsekem se vzdalují pobřeží a civilizaci a pronikají do vnitrozemí?
Drsná dnes byla táborová služba – uklízí se totiž už i v bunkrech. (Z praktických důvodů bylo potřeba poklidit také v jednom z lesních bunkrů ŘOP.) Jednalo se o bunkr v horním lese nedaleko stromů, na kterých vedoucí Hans instaloval naprosto super duper profi park lanových aktivit. V lese trávíme hodně času, a kdyby měl tábor pořádný podnikatelský záměr, tak bychom už dávno vybírali vstupné – tak jsou ty překážky skvělé. Drsné lanové aktivity.
Drsní jsou i táboroví vedoucí. Protože zajišťují to, co děti potřebují. Drsné prohlídky pořádku přinesly zjištění, že některé děti se pokud možno nemyjí ani nepřevlékají. Vedení tak vyhlašuje nulovou toleranci těmto problematický společenským jevům. Výstižný příklad namísto dalších výkladů: Ranní prohlídka pořádku měla ověřit tvrzení táborníka XY, že už „opravdu nemá žádné čisté slipy“. Ukázalo se, že nemá ani žádné špinavé. Bylo tedy přijato opatření ve formě velké inventury, jejíž provedení v poledním volnu přineslo nález dvou čistých oněch oděvních součástek. Naši radost poněkud zkalilo svědectví táborové zdravotnice. Táborník XY večer vyhledal její služby (mmch., zdravotnice je jeho příbuzná) s tím, že ho bolí noha. Nejprve se ho zeptala, jak je to tedy s tím jeho spodním prádlem, kolikatery má. Uvedl, že troje. Když nechtěla věřit a snažila se věc osvětlit otázkami, zda ostatní slipy nemá v sáčku na špinavé prádlo, dozvěděla se, že tam nejsou žádné. Když tomu chtěla přijít na kloub otázkou, kolikáté slipy má na sobě dnes, odpověď nepřišla. Zdravotnice ani nemusela mít orlí pírko detektiv, aby zjistila, že táborník XY byl právě „naostro“. Myslíte si, že je to zlé? Není, na základě této rozmluvy táborník zapomněl, že ho bolí noha. Zkrátka, terapeutický úspěch! Přijměte naše ujištění, že se to již nebude opakovat – bude se prát, budeme kontrolovat, budeme komunikovat v týmu a neunikne nám už ani ponožka!
K vedoucím ještě nutno dodat, že část chlapců dnes pokračovala na pracích souvisejících s rekonstrukcí kuchyně v budově. Dnes získala podlaha svrchní betonovou vrstvu. Jestliže první běh tábora o sobě tvrdil, že je „úplně na popel, úplně na popel“, dvojka je „úplně na beton“.
Drsní jsou bratři Daltonové. Jsou to de facto banditi, kteří pod rouškou rozjíždění nové firmy kradou, na co přijdou. Aktuálně se jim nejlépe daří se spacáky, které mají být na konci poledního klidu už dávno uklizené ve stanech. Daltonové je později kradou a rozprodávají za pražce, takže družiny se zapomnětlivými členy ztrácejí vydobyté pozice. I zde můžeme slíbit brzké zlepšení. Ke zušlechtění táborových mravů uvádíme na každém večerním nástupu krátký naučný film z produkce tvůrčí skupiny Šavly Pimkové. Již jsme se tak dozvěděli, jak neignorovat případné papírky od bonbonů na táborovém trávníkovém koberci, jak se pohybovat poklusem a jak reagovat na táborové signály. Zítra to vše bude drsně vyžadováno.
Vlastně se začalo už dnes, drsně rychle po sobě odtroubenými signály na večerní nástup. Vedoucí Maruška chtěla mít vše pěkně podle harmonogramu, aby se ještě stihla večerní hra „Wanted“. (Po areálu tábořiště byly rozmístěny fotografie vedoucích – vždy od každého dvě, enface a profil, opatřené různými kódy. Děti měly za úkol zjistit kódy obrázků zadaného vedoucího, respektive postupně takto vyhledat co nejvíce osob.) Hra ve skutečnosti připomínala spíše Brownův neustálý neuspořádaný pohyb, protože děti se do ní opravdu ponořily – běhaly naprosto chaoticky sem a tam a pak vítězoslavně běhaly k přiděleným vedoucím hlásit kódy zadaného člověka. „Kde je Vítek, kde je Vítek,“ volá táborník tváří v tvář reálnému Vítkovi a hledá jeho fotky. „Já jsem tady!“ „Ne, ty nejsi Vítek.“ A nebo: „Mariano, nevíš, kde jsi z boku?“ Kněz otec Lola, který je zde na táboře s námi, byl lehce zklamán, že jeho jsme do hry jako hledaného banditu nenafotili. Ujistila jsem ho, že to nám nebrání dát někomu ve všem tom zmatku za úkol ho taky hledat. Například Kristýnce P., Frantovi K. nebo Anežce O., kteří byli opravdu neuvěřitelně úspěšní.
Drsné je táborové kriterium, a to i disciplíny Jsem v rukou Krista, respektive drsní jsou táborníci, kteří se je snaží zdolat. Nad druhým tajemstvím růžence světla jsem se například dozvěděla, že je to „něco s tou poštolkou“. Přečetla jsem si opakovaně v kancionálu, že opravdu „Ježíš zjevil v Káně svou Božskou moc“, aby mi konečně došlo, že „Káně“ může být snadno chápána jako „káně“. Dále vězte, že „Bůh stvořil Adama a žebro“, „Izák měl dva syny – toho, co uměl vařit, a toho chlupatého“, Efesané jsou asi nějaký fotbalový tým, a jestliže Kristus je jednorozený Boží syn, tak „my všichni jsme asi tedy Boží dcery“.
Drsný je také vedoucí Síďa. Objevil se v průpovídce „3s“: „Síďa slíbil sňatek šesti ženám“. Tuto informaci dnes přinesly The Klášterec Times – tištěný deník vycházející v redakci vedoucí Aničky, sestavený z příspěvků redakce i táborníků (tábornic). Síďa se slibuje v příštím vydání ohradit. Už jsem ale zaslechla alternativní verzi: „Síďa smrdí slivovicí.“ Ve skutečnosti je vše jinak. „Rovnice 3s“ je vynález otce Loly, který s její pomocí snadno a rychle naučil táborníky moudrému „síla sílí společenstvím“. Je nám již známa i „Rovnice 3r“: radost roste rozdáváním. Chceme přijmout Boží pozvání, i když je tedy realita někdy drsná.
Drsně letí čas. Drsná je brada Pavlíka, který se kdysi holíval alespoň v neděli. Budeme referovat, jak tomu bude tento týden.
vedoucí Mariana
