Středeční sběr borůvek

Ráno, na zazvonění zvonečku, jsme se rychle začaly převlékat do plavek a na fanfáru honem před stan. „Veverky!!“…

Dnes to první místo nevyšlo, ale však ještě není všem dnům konec. Z kopce dolů do tůňky, jeden dřep v ní a zase běžet vzhůru k výšinám. Zuby, spacák za stan, učesat a hlavně uklidit ve stanu. Je tu prohlídka, kterou za chvíli vystřídaly loupáčky s marmeládou a máslem.

První, druhý a třetí signál. Nástup, mše svatá a co dál? Borůvky! Celé dopoledne půlka tábora strávila v lese, včetně nás. Moc jsme jich nenasbíraly, ale za to jazyky jsme měly pěkně fialové. Ale i tak jsme si pak po Andělu Páně daly výborný karbenátky s bramborem.

Odpoledne nás čekalo mezidružinové klání. Byla spousta parádních úkolů a tak jsme se dobře bavily. Jenže zvon nám ohlásil svačinu a po ní se vyrazilo rovnou na kondičku. Cvičíme a cvičíme a najednou zase začíná pršet. A tak místo přehazky rovnou na běh a hurá do sprch.

Večer nás svolali do salonu, nejdřív na výbornou večeři (byla krupicová kaše s borůvkama) a pak po nástupu na stezku odvahy. Po deseti lidech si nás vodili pryč, až k hlavní budově, kde jsme po jednom šli do místnosti, která byla osvícená pouze svíčkama a s indiánskou hudbou. Na jejím konci byl stoleček a na něm byly postaveny 2 velké sklenice, ze kterých jsme museli vylovit kamínek. Chvíli nám potom četli knížku a postupně nás posílali spát.

Dnešní den byl zase paráda… tak co nás čeká zítra?

Bětka Marková z Veverek