Tato věta z dnešního evangelia nás má provázet celým dneškem, vlastně celým táborem, tedy ještě lépe celým životem. Stále máme našeho nebeského Tatínka za co velebit: Že jsme se mohli probudit do deštivého rána, posnídat v Saloonu výbornou marmeládu, zmoknout na nástupu, prožít mši svatou v naší krásné kapli, snažit se při mezidružinovkách a AZ-kvízu, vychutnat si luxusní oběd, po krátkém odpočinku se vydovádět při hře a jako předkrm před večeří si dát něco v duchovním bufetu. Počasí nám celý den moc nepřálo, ale jak znělo dnešní heslo na nástupu: „Slušný člověk/táborník si deště nevšímá.“
Na večerním nástupu zástupci ze dvou družinek ještě dokončili poslední úkol mezidružinovky – vyznání lásky vedoucímu. Další dvě družinky zase bojovaly o to, kdo si líp zatančí s Lolou. Tři odvážlivci, kteří už mají splněna malá orlí pírka, se po zaznění hymny večer rozhodli splnit velké orlí pero mlčení (po dobu 24 hodin). Pokud orlí pero splní, můžou se pokusit ještě o orlí pero hladu a samoty. Den jsme ukončili v Saloonu, kde byl tzv. „zpíváček“.
Tak to vidíte - nemusíme být ani moudří, ani chytří, a přesto se můžeme radovat.
Vedoucí Kristýna
