První interview

PR-středisko prvního běhu tábora Radost vám přináší úplně první interview. Tentokrát od nejmladších tábornic a zároveň stanových spolubydlících (= spolustanících).

Jak ses dnes vyspala?

A: Dnes už líp než včera, to jsem byla na marodce. Lepší je to s družinkou, i když bylo tepleji než ve stanu.
E: Jo, chyběla mi tam Anička, ale spalo se dobře.

 

Jaké jídlo vám zatím chutnalo nejvíce?

E: Chutná mi úplně všecko, ale...řízek! Já jsem totiž řízkožrout.

A: Řízek nebo rajská, ale asi ta rajská.

 

Co nového ses tady naučila? Nebo, v čem jsi se překonala?

A: Přejít Ontárko! A uvázat loďák v kritérku.

E: Hodně věcí! Míň se bojím pavouků a překonala jsem se u odvahy. Tam mi totiž divoký prase zachrochtalo u ucha. Možná to byl vedoucí...asi vedoucí, protože prase by mě nabralo a není tak vysoký - to bylo totiž úplně do ucha. A taky poznat trochu piv...

A: ...protože jsme měli mezidružinovky a kluci vymysleli, že nejmladší z družinky musí vyjmenovat co nejvíc piv. On jeho tatínek totiž pracuje v pivovaru, tak vyhráli.

A který piva teda znáš?

E: Málo, už mi to naštěstí vypadlo. Ale řekla jsem jich šest a on deset.

 

A jaký je váš zatím nejlepší zážitek z tábora?

E: Nejlepší? To je těžký já vím nejhorší. Měly jsme ve stanu táákto velkou kobylku.

A: To spíš nebyla kobylka, to bylo asi saranče. Ale je dobré, že se obstaráváš víc sám než na Jitřence.

E: A taky, že není Milosrdná brána, ona není vůbec milosrdná. Byla dobrá, ale pokropí i vlasy a je ledovější než tůňka.

A: A nejvíc se mi líbil včerejšek, protože se dělaly mezidružinovky.

E: A nachytaly jsme Pavlíka, jak ujídá třešně! A já na něj ukazovala, že ne. A on po nás chtěl hodit pecku, ale netrefil se. Už vím proč je tak málo jídla! :D

 

Anička F. a Emička R. - Lasičky