Na začátku cesty jsme dostali mapu, jídlo a další equipment. Naproti nám vyšla družinka Vlaštovek, se kterou jsme se měli v půlce cesty potkat (ale nepotkali). Také jsme jim nachystali tři úkoly: zazpívat písničku, uplést copánky a natrhat kytičku. Když jsme se konečně střetli, vyměnili jsme si mapy a začaly úkoly pro nás. Naše úkoly obsahovaly: naučit se data narození našich družníků, vyluštit morseovku, ze které vyšlo najevo, že k dalšímu úkolu musíme nést dva nejzlobivější členy družinky na zádech. Těsně před koncem naší cesty nás čekal mega-husto-kruto-příšně-brutálně-hard-core zákeřný úkol a to, že rádce a podrádce měli cestou skočit do studené tůňky.
Poté co jsme úspěšně dokončili všechny úkoly a došli do tábora, tak jsme oficiálně dorazili k Středozemnímu moři (malému jezírku u tábora). Tam jsme měli, celá družinka přeplout jezírko na takovém malém voru. Bohužel jsme se v půli cesty převrhli a všichni jsme se zabořili do hnusného bahna, které mělo nejméně půl metru. Ovšem náš rádce byl tak chytrý, že si vzal nazouváky a když se tam zabořil, tak nemohl vytáhnout nohy, jinak by tam ty boty zůstaly. Na pomoc mu přispěchal podrádce, který mu pomohl nohy i s botami vytáhnout. A tak jsme zbytek Středozemního moře „doplavali“ a úspěšně jsme dorazili do Afriky.
Radek Štefka, Vlci
