Páteční záhada

V pátek se kolem tábořiště děly opravdu zvláštní věci. V lese jste mohli potkat táborníky vypadající jako stromy, z horního fotbalového hřiště se čas od času ozývaly podivné až strašidelné skřeky a stany všech dětí byly podezřele krásně uklizené...

V pátek jsme hráli hru, jež u mě byla nejlepší. Protože jsou zdejší kraje hodně nebezpečné, náš hlavní vedoucí, Járuš Šimunkuš, potřebuje elitní jednotku pro ochranu. Dostali jsme do družinek papírky s požadavky. Každý úkol byl hodnocen odbornou porotou, díky níž jsme věděli konečné výsledky. První byla nepromokavá pevnost pro jednoho člena družinky, vyrobena z nalezených surovin v lese. Už tento první úkol byl zábavný. Naše skupinka to pojala trošku jinak. Nebyla to pevnost, byl to palác. Palác, do kterého se vešla celá družinka. Měly jsme tam zameteno, a dokonce ani vstupní cesta nechyběla. Místo stěn a stropu byly větve a listy. Nevím, jak moc jsme splnily požadavky, protože náš palác trošku protekl. Celý den jsme se smály, že od vybudování této stavby se stěhujeme, protože nám tam bude jistě menší zima než ve stanech. Druhý úkol, asi nejzábavnější ze všech, zněl takto: „Bojové přestrojení s důrazem na ráz krajiny“. V tomhle jsme se my, lasičky, vyřádily asi nejvíce. Donesly jsme si vodu, smíchaly ji s hlínou a pomalovaly si obličej. Samozřejmě jsme nezapomněly ani na pár borůvkových čar. Dále jsme si natupírovaly vlasy a kolem sebe daly větve s listy. Třetí úkol, z naší strany mírně odfláknutý, bylo získat řidičské oprávnění skupiny V (velbloud), takže pár holek z družinky vytvořilo formaci velbloud a šly se projít. Ve čtvrtém úkolu jsme měly vynalézt komunikační systém s příručkou. Jednalo se o vytvoření vlastní abecedy, pak nám vedoucí zadali větu, kterou jsme měly přepsat do našeho písma. Pátý úkol, tak teď ohromně zábavný, měl za účel vymyslet bojový tanec a pokřik – abychom zastrašily nepřítele. My jsme si vybraly jednu malou holčičku – šamana, posadily ji na zem, udělaly kolem ní kolečko a tancovaly jsme kolem ní. Mezitím ona křičela nějaké nesmyslné slabiky a zbytek to po ní opakoval. Šestý úkol, předposlední, vedoucí vymysleli opravdu chytře. „Systematika obytných prostor na nadprůměrné úrovni“ takže úklid ve stanu. Všechny jsme si uklidily na sto procent. Chtěly jsme vyhrát, jenže vedoucí to vůbec nezkontrolovali, chtěli jen, abychom si uklidili.