Letošní Olympiáda měla vybrat nejlepšího izraelského atleta, který se postaví nejlepšímu faraonovu sportovci. Souboj mezi nimi měl nakonec rozhodnout o propuštění izraelského lidu z Egypta. Na začátku dne jsme byli rozděleni do skupin podle pohlaví a věku (starší chlapci, střední chlapci, mladší chlapci, starší dívky, střední dívky, mladší dívky). Já, vítěz Olympiády a zachránce izraelského lidu, jsem byl vybrán do skupiny starších chlapců.

Hned první disciplína pro nás byla poněkud nelehká – byl to běh na pyramidu, neboli nechvalně proslulý běh do svahu, ve kterém jsem se umístil na druhém místě za Benem S. Další disciplína, ve které jsme spolu zápasili, byl otrokářův trest. Za své výsledky se poněkud stydím a tak je sem nebudu psát. Mohu se však zmínit, že Filip, který tuto disciplínu vyhrál, zvládl neuvěřitelných 206 přeskoků za minutu. Třetí disciplínou byl úprk před žabí zkázou (sprint na 100 metrů), kde jsem se umístil první s výsledkem 12,6s. Další disciplínou byl skok přes Nil, kde jsem se umístil opět první.

Nakonec jsme se přesunuli na poslední stanoviště, kde byla naše poslední disciplína v dopoledním bloku. Byl to šplh na sloup. Byl jsem již poněkud unavený a je tedy pochopitelné že jsem se umístil až na místě třetím.

Po obědě a poledním volnu se naše skupina pustila do vrhu koulí a hodu diskem. Tady jsem se na stupních vítězů neumístil, protože úplně nemám postavu na vrh koulí ani hod diskem. Poslední disciplínou před maratonem byl faraonův skok, ve kterém jsem se umístil na druhém místě s výkonem 239 centimetrů. Maraton, který byl odstartován po svačině ke všeobecnému překvapení vyhrál bratr favorita - Tom R.

Po slavnostním vyhlášení všech vítězů na nástupu jsme únavný den zakončili slavnostním táborovým ohněm a konečně šli spát.